Antwort Co dělají žížaly? Weitere Antworten – Co dělá žížala
Žížaly mají velký význam pro přírodu, hlavně pro ekosystém. Svým pohybem vytvářejí v půdě malé kanálky, do kterých se pak dostává vzduch, a takto provzdušňují půdu. Jejich potravou bývá tlející listí nebo drobní uhynulí živočichové. Za 24 hodin pojmou tolik potravy, kolik samy váží.Žížaly vám bez problémů přezimují venku. Nakrmit na podzim, klidně i v během zimy, když máte zbytky ovoce. Stačí jen odhrnout zmrzlou vrstvu a nasypat to pod ni. A když je máte doma, tak krmíte celou zimu.Žížaly mají značný význam pro ekosystém. Svojí činností vytvářejí v půdě malé kanálky, které provzdušňují půdu. Žížaly vstřebají za 24 hodin tolik potravy, kolik samy váží. Ve střevu žížal žije obrovské množství mikroorganismů, takže jejich výměšky mají daleko větší mikrobiální aktivitu než polykaná zemina.
Na co má žížala opasek : Opasek vytváří kokon, který se naplní vajíčky a pak spermiemi. Vajíčka jsou uložena do půdy. Potom se vylíhnou malé žížaly. Když se mládě podobá dospělému – říká se tomu přímý vývin.
Jak doma chovat žížaly
Pro chov žížal je vhodné, aby se teplota pohybovala mezi 15 – 25°C. Vlhkost substrátu by měla být okolo 80 % a ideálně pH neutrální. Žížalám mírně kyselé prostředí nevadí, takže nemají problém pohybovat se v nakyslém prostředí organických zbytků (bioodpadu).
Jakou krev má žížala : Ano žížala má krev. Je zbarvená červeně.
Dospělá žížala dosahuje délky až 13 cm, průměr těla má 4-8 mm, váží od 0,5 – 1 g a dožívá se dva až čtyři roky.
Na každém článku jsou čtyři páry štětin, které při pohybu na papíře šustí. Při pohybu žížala postupně natahuje a smršťuje po sobě jdoucí články, k ukotvení jednoho článku k podkladu a snazšímu natažení následujícího článku využívá štětinky.
Co mají rádi žížaly
Naše žížaly mají například rády odkrojky rajčat, ohryzky od jablek, kávový logr nebo listy salátu. Malé kousky a slupky od další zeleniny mizí ve vermikompostéru také rychle. Žížaly si poradí i s celým čajovým sáčkem, zmuchlaným ubrouskem nebo rozmačkanou skořápkou od vajíčka.Podle zooložky Univerzity Karlovy v Praze Dagmar Říhové žížaly poměrně rychle reagují na zvýšení množství vody v půdě. Takže když prší delší dobu nebo hodně intenzivně, opouští svá doupátka v půdním horizontu a vylézají na povrch, protože dýchají celým povrchem těla a v zaplavené půdě jim hrozí udušení.Nejvzácnější na Zemi je tzv. Zlatá krev, kterou disponuje jen 43 lidí na celém světě. Jsme doslova plní červených krvinek, které přenášejí kyslík v našem těle. Ty jsou navíc obaleny antigeny, které umožňují zachycení bílých krvinek a bílé krvinky poté fungují jako takový štít před infekcemi.
Pro chov žížal je vhodné, aby se teplota pohybovala mezi 15 – 25°C. Vlhkost substrátu by měla být okolo 80 % a ideálně pH neutrální. Žížalám mírně kyselé prostředí nevadí, takže nemají problém pohybovat se v nakyslém prostředí organických zbytků (bioodpadu).
Čím se krmí žížaly : Čím žížaly krmit:
- zbytky ovoce, zeleniny (včetně slupek citrusů)
- slupky od cibule a česneku.
- zbytky pečiva.
- zbytky čaje a kávy (včetně čajových sáčků a kávových filtrů)
- použité papírové kapesníky, ubrousky.
- proužky papírové lepenky, natrhaný papír.
- piliny, podestýlka hlodavců
- opadané listí stromů a keřů
Co žere žížalu : Potravu žížaly tvoří především tlející listí, zbytky jídla, případně drobní uhynulí živočichové, rozkládající se v půdě. Brouci rozhodně ne. Kdyby napsal „breberky“, možná by se to uznat dalo.
Co je to Žížalí čaj
Za žížalí čaj označujeme tmavě hnědou až černou tekutinu, kterou získáváme při vermikompostování většinou v domácích plastových vermikompostérech.
Nejčastěji se však během dešťových srážek zaplavují vodou a žížala se může pod zemí udusit, resp. utopit. Nezbývá jí pak nic jiného než vylézt na povrch půdy a počkat, dokud se voda nevsákne do větší hloubky. I proto se žížalám říká dešťovky.Žížaly mají rovněž zvláštní ekologický význam. Pohybem v půdě převrstvují a provzdušňují půdu a podílí se na vytváření humusu. Hojnost žížal v půdě je tedy zárukou vysoké kvality půdy, neboť je provzdušněná, výživná a tím i úrodná.
Jaká je nejvzácnější krev : Máme tedy základní krevní skupiny: A, B, O a AB. Celosvětově je nejrozšířenější „nulka“, ale v České republice ji předstihuje „áčko“. Nejvzácnější je typ AB. Lidé s nulou jsou univerzální dárci, to znamená, že svou krev můžou darovat komukoli.