Antwort Co je to typ promluvy? Weitere Antworten – Co to je promluva
Promluva je v lingvistice relativně samostatný, významově uzavřený a obsahově soudržný úsek řeči pronesený jedním mluvčím. Promluva se skládá z jedné nebo více výpovědí („vět“), její maximální délka je potenciálně neomezená; promluvou může být proslov, dopis, článek, přednáška, i celý román.Existují i jiné typologie vypravěče, např. vševědoucí (autorský), osobní, přímý a „oko kamery“; nadosobní, osobní a neosobní; subjektivní, objektivní.Vypravování má tedy děj buď skutečný, nebo smyšlený. Vypravování může obsahovat monology (samomluvu), dialogy (rozhovory více postav), řeč přímou a nepřímou. Pokud při vyprávění nepoužijeme přímou řeč, jedná se o takzvaný popisný děj, nikoliv o klasické vypravování.
Jak poznat vypravěče : vypravěč-postava: zjevný, „s hlasem i tělem“, konkrétní postava ve světě příběhu; příznačnější je vyprávění v první osobě (vypravěč vypráví svůj vlastní příběh, je současně hlavním hrdinou); vědění: ví vše o sobě samém – byť to nemusí říci, ale má limitované vědění o vnějším světě a vnitřním světě druhých; vypravěč- …
Jak poznat typy promluv
Typy promluv
Podle počtu mluvčích rozlišujeme: monolog (samomluva) – promlouvá jen jedna postava, buď nahlas nebo pro sebe v duchu (pak je to "vnitřní monolog") dialog (rozhovor) – postupně promlouvá několik různých postav a vzájemně na sebe reagují
Jaký může být vypravěč : Vypravěč je osobní (postava) nebo neosobní hlas, který tvůrce (autor příběhu) vyvíjí, aby informoval publikum o ději. Vypravěč může být anonymní, neosobní nebo samostatný subjekt, autor jako postava, nebo nějaká jiná postava objevující se a účastnící se na jejich vlastním příběhu, ať už fiktivním nebo faktickém.
Literární typ – postava, která je nositelkou vlastností typických pro určitou skupinu lidí (např. Don Quijote, Harpagon, Josef Švejk).
Podstata vypravování:
Vypravování jazykově zobrazuje události, příběhy se zápletkami (konflikty, kolizemi) a s jejich rozuzlením. Jsou podány často jako jedinečné, jako události, jeţ se staly jednou, ale ve své podstatě jako typické pro jistou dobu, společenské prostředí a jeho členy.
Co je to personální vypravěč
Personální vypravěč – je charakterizován na základě perspektivy vyprávění. Vyjadřuje to, co může znát postava (ale i více postav, které se ve výpovědích střídají) o sobě zevnitř i zvenčí.střední
anekdota | krátké vyprávění s komickou pointou |
---|---|
epika | literární druh založený na ději, vyprávění příběhu |
epos | epická veršovaná báseň, zpravidla o hrdinských činech |
fantasy | umělecký žánr využívající magii či jiné nadpřirozené jevy |
komedie | literární útvar se šťastným koncem, využívá humor a komiku |
Literární postava v textu vytváří povahové rysy, kterým je charakteristická, ty jsou roztroušeny po celém narativu. Tyto povahové rysy čtenáři o postavě sdělují zásadní informace. Mohou se v textu objevit jen jednou (popis zevnějšku postavy), nebo se opakují (jméno postavy).
Chybět nesmí ani závěr, kde se vypravěč opět vrací do přítomnosti a glosuje celé dění s větším nadhledem. Hlavním kritériem pro hodnocení vypravování je již zmíněná přítomnost napětí a gradace. Pokud tyto dvě věci Váš text postrádá, nejedná se o vypravování, ale o pouhý popis děje!
Co to je ich formě : Ich forma (německy Ich-Form, kde ich znamená já) je termín používaný v literární vědě pro označení způsobu vyprávění příběhu. Příběh je zde vyprávěn v první osobě jednotného čísla, to znamená, že příběh není popisován „objektivně“, nýbrž z pohledu jedné z postav.
Co je druh a žánr : Žánr (fran. genre – druh) je rozdělení konkrétních forem umění podle kritérií relevantních dané formě (např. literární žánr, filmový žánr, fotografický žánr, hudební žánr nebo videoherní žánr). Ve všech odvětvích umění jsou však žánry neurčité kategorie bez pevných hranic a jsou určeny především zažitými konvencemi.
Co je to literární typ
Literární typ – postava, která je nositelkou vlastností typických pro určitou skupinu lidí (např. Don Quijote, Harpagon, Josef Švejk).
Literární typ – postava, která je nositelkou vlastností typických pro určitou skupinu lidí (např. Don Quijote, Harpagon, Josef Švejk).Rozlišujeme tři základní literární druhy: epika, lyrika a drama.
- EPIKA – obsahuje a popisuje určitý děj.
- LYRIKA – nemá děj, vyjadřuje pocity.
- DRAMA – je tvořeno promluvami, případně jednáním, jednotlivých postav.
Jak má zacinat Vypravovani : V úvodu byste měli nastínit, o čem vlastně celé vypravování bude, představit postavy, uvést místo a čas děje. Ve stati by se měl už celý příběh odehrávat. Určitě nezapomeňte na zápletku, zvrat a vyvrcholení. Zápletka, nebo také kolize, je část příběhu, kdy se začne něco dít.