Antwort Co je Ustoupené podlaží? Weitere Antworten – Co je ustupující podlaží
Podpůrně lze užít definici v Pražských stavebních předpisech: „ustupujícím podlažím se rozumí podlaží nad posledním plnohodnotným podlažím nebo jiným ustupujícím podlažím, jehož obvodové stěny ustupují alespoň od jedné hrany převažující roviny vnější obvodové stěny budovy“.Počtem nadzemních podlaží domu dle sčítání lidu, domů a bytů se rozumí počet, resp. intervalové vyjádření nadzemních podlaží, přičemž za nadzemní podlaží se považují přízemí, tzv. mezanin, každé poschodí a podkroví. Suterén není nadzemní podlaží.Zákon o dani z nemovitých věcí u budovy obytného domu považuje za další nadzemní podlaží takové podlaží, jehož zastavěná plocha přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy prvního nadzemního podlaží. V tomto případě by výměra zastavěné plochy druhého nadzemního podlaží musela být alespoň 134 m2.
Jak se počítá zastavěnost pozemku : V §2 odst. (7) stavebního zákona je uvedeno: „Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Přičemž zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny.
Kdy se jedná o podzemní podlaží
Dle technické normy ČSN 734301 se za podzemní podlaží považuje „každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části níže než 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5 m po obvodu domu.
Co je to podlaží : Podlaží je jedna úroveň budovy v dané výšce nad či pod zemí. Počet podlaží je jedním ze základních údajů o budově a je roven počtu podlah, které dům má, bez ohledu na to, zda tato podlaží jsou v podzemí nebo v přízemí anebo u poschoďového domu nad přízemím.
2/2004, o závazných částech ÚPmB (dále vyhláška ÚPmB): Za podzemní se považuje takové podlaží, které má úroveň podlahy níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem přilehlého území v pásmu širokém 5,0 m po obvodu objektu.
Podlaží je jedna úroveň budovy v dané výšce nad či pod zemí. Počet podlaží je jedním ze základních údajů o budově a je roven počtu podlah, které dům má, bez ohledu na to, zda tato podlaží jsou v podzemí nebo v přízemí anebo u poschoďového domu nad přízemím.
Jaký je rozdíl mezi zastavěnou a užitnou plochou
UŽITNÁ PLOCHA
je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny.do zastavěné plochy se započítává suterén, lodžie a také předsazená konstrukce, která je podepřena svislou nosnou konstrukcí – například balkón, který je podepřen sloupy. do zastavěné plochy se nezapočítává přesah střechy ani balkón, který není podepřen sloupy ani jinou svislou nosnou konstrukcíVelikost výkopu musí odpovídat velikosti zvířete a hluboký musí být minimálně 50 cm u zvířete do 100 kg. Nad 100kg už musí být výkop hluboký 100cm. Zvíře musí být do výkopu ukládáno v obalu, ten musí být v půdě rozložitelný a nesmí poškozovat životní prostředí.
Ve stavebnictví se přízemí označuje termínem „první nadzemní podlaží“ a (zejména ve stavebních výkresech) zkratkou „1. NP“. Přízemí se nachází při zemi, lépe řečeno vstup do budovy se nachází většinou v přízemí. Podlaha v přízemí bývá ve stejné výškové úrovni jako je okolní terén.
Jak se počítá podlaží : Počtem všech podlaží budovy se rozumí součet nadzemních a podzemních podlaží v budově. Je-li budova celá podsklepená, pak se započítává i toto podzemní podlaží. Pro statistické účely se obyvatelné podkroví (zpravidla u rodinných domů) považuje jako samostatné nadzemní podlaží.
Kolik je jedno patro : Na jedno vystoupané patro jsou počítány 3 metry (10 stop).
Co patří do podlahové plochy
Do podlahové plochy bytu nebo domu započítáváme všechny vnitřní plochy, které ohraničují vnější obvodové zdi. Do podlahové plochy je nutné započítat i zastavěné plochy, mezi které patří stěny, stavební příčky, vestavěné skříně, komíny, stupačky, sloupy aj.
Zákon však dle znění § 2 odst. (3) za stavbu považuje i například zpevněnou plochu (chodník, cesta, terasa na terénu apod.), za předpokladu, že vznikla stavební nebo montážní technologií, případně je tvořena výrobkem plnícím funkci stavby.Zastavěná plocha
je plocha ohraničená obvodovými konstrukcemi všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Do zastavěné plochy se počítají i lodžie, arkýře, přístřešky nebo terasy. Naopak se do ní nezapočítavají balkóny, chodníky a cesty, terasa bez přístřešku (zpěvněný terén) nebo přesahy střechy.
Co spadá do zastavěné plochy : Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy balkónů se nezapočítávají.