Antwort Co je vyměřovací základ pro výpočet důchodu? Weitere Antworten – Jak se počítá vyměřovací základ pro důchod

Výpočtový základ se zjistí redukcí osobního vyměřovacího základu. První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy. Druhá redukční hranice je stanovena na 4násobek průměrné měsíční mzdy. Do první redukční hranice se částka neredukuje (započítává se plně), zápočet mezi první a druhou redukční hranicí činí 26 %.Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Až na výjimky, jako je třeba odstupné.Vyměřovací základ

Příjmy v roce přiznání důchodu se pro výpočet důchodu nezohledňují. Tyto údaje lze nalézt v informativním osobním listu důchodového pojištění.

Co je rozhodné období pro výpočet důchodu : Rozhodné období pro výpočet starobního důchodu začíná od roku, který následuje po roce, v němž pojištěnec dosáhl věku 18 let, nejdříve však od roku 1986, do konce roku, který předchází roku, ve kterém dojde k přiznání důchodu. V úvahu se bere pouze doba účasti na nemocenském pojištění.

Co se počítá do vyměřovacího základu OSVČ

Minimálním měsíčním vyměřovacím základem je 50 % aktuální průměrné mzdy. Minimální vyměřovací základ OSVČ je zákonem o veřejném zdravotním pojištění stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Co je měsíční vyměřovací základ : Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (2 110 416 Kč pro rok 2024).

Vyměřovacím základem pro výpočet dávky NP je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž OSVČ zaplatila pojistné. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. nemoc).

Jaké příjmy se započítávají do důchodu

Rozdíl je v tom, že u zaměstnanců se pro výpočet důchodu vychází z hrubých ročních příjmů, u OSVČ z ročního vyměřovacího základu, tedy jejich příjmů před zdaněním. Při stejném ročním čistém příjmu zaměstnance a OSVČ je zpravidla roční vyměřovací základ na důchodové pojištění u OSVČ podstatně nižší.Rozhodné období je doba, za kterou se zjišťuje vyměřovací základ (započitatelný příjem), a kalendářní dny, kterými se dělí započitatelný příjem. Rozhodným obdobím je zpravidla předchozích 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž vznikla sociální událost (vznikl nárok na dávku).Vyměřovacím základem u osob samostatně výdělečně činných je sazba 50 % daňového základu, případně s přihlédnutím k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ. Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovací základ

Daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob.

Co je to minimální měsíční vyměřovací základ : Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí.

Jak zjistit vyměřovací základ ze zaměstnání : Informace o OSSZ naleznete na Kontakty – Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz). Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z částky 1 935 552 Kč v roce 2023 na částku 2 110 416 Kč v roce 2024.

Co to je maximální vyměřovací základ

Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (2 110 416 Kč pro rok 2024). Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok.

Vypočteme ji ze součtu hrubé mzdy za posledních 12 měsíců, který vydělíme počtem kalendářních dní, tedy 365. Zjednodušeně je možné denní vyměřovací základ spočítat také tak, že průměrnou hrubou měsíční mzdu vynásobíme počtem měsíců v roce (tj. 12) a vydělíme počtem kalendářních dní (tj. 365).Započítávají se příjmy ze zaměstnání a podnikání, důchody, podpora v nezaměstnanosti, dávky nemocenského pojištění, tedy nemocenská, ošetřovné, ale i mateřská, započítává se i rodičovský příspěvek, přídavky na dítě nebo výživné.

Co se počítá do odpracovaných let : Do doby pojištění se počítá součet všech dnů, po které jsme byli zaměstnáni včetně dovolených. Do doby pojištění se nepočítají dny mezi datem závěrečného vysvědčení a datem nástupu do zaměstnání, dny mezi ukončením vojenské prezenční služby a nástupem do zaměstnání a mezery mezi jednotlivými zaměstnáními.