Antwort Co jsou to Kroužkovci? Weitere Antworten – Co patří mezi Kroužkovce

Jejich nejznámější zástupci tradičně tvoří tři velké skupiny (třídy): mnohoštětinatci (Polychaeta), máloštětinatci (Oligochaeta) a pijavice (Hirudinea), přičemž máloštětinatci a pijavice často tvoří společnou skupinu opaskovci (Clitellata).Většina mnohoštětinatců jsou gonochoristé; nemají trvalé pohlavní orgány. Larva trochofora se pohybuje volně ve vodě pomocí dvou věnců brv a postupně se prodlužuje odškrcováním segmentů. Někteří se rozmnožují pomocí epitokie, což je oddělení článků zadní části těla s pohlavními orgány v době rozmnožování.Suchozemští kroužkovci dýchají celým povrchem těla, vodní pak žábrami. (larva trochofora). Někteří zástupci se mohou rozmnožovat i nepohlavně odškrcováním článků. Mnohoštětinatci jsou dravci, býložravci nebo se živí těly mrtvých organismů.

Kde se vyskytuji Krouzkovci : Vyskytuje se především ve stojatých a nížinných tekoucích vodách, kde je dostatek kyslíku a jsou přítomny ryby, napadá hlavně kaprovité. PIJAVKOVITÍ (Hirudinidae): Velké druhy (90-150 mm) se třemi chitinózními čelistmi v dutině ústní. V ČR 2 druhy. 4 PIJAVKA LÉKAŘSKÁ Hirudo medicinalis (a – kokon, b – ústní přísavka).

Kolik je druhů žížal

Mezi žížaly patří 23 čeledí, jež obsahují více než 5000 známých druhů a další tisíce dosud nepopsaných.

Co je to žížala : Žížala obecná, lidově řečeno dešťovka či rousnice, (Lumbricus terrestris) je prvoústý článkovaný živočich s coelomovou dutinou. Řadí se do kmene kroužkovců, podkmene opaskovců a třídy máloštětinatců. Většinou se vyskytuje v zásaditých nebo neutrálních půdách, mnohem méně už v kyselých půdách rašelinišť Eurasie.

Pijavka lékařská patří v ČR k druhům kriticky ohroženým. Je to ektoparazit živící se krví obratlovců, zejména savců a obojživelníků, přičemž juvenilní jedinci se živí výhradně na obojživelnících.

Pijavky se živí rozmanitými způsoby. Část druhů jsou vnější paraziti sající krev různých obratlovců nebo krvomízu bezobratlých. Cizopasí na žralocích, rejnocích, rybách, obojživelnících, plazech, savcích i vodních ptácích.

Kde ziji Malostetinatci

Nachází se ve stěně žaludku. Cévní soustava je u nich uzavřená, nervová soustava je gangliová a žebříčkovitá. Máloštětinatci jsou proterandričtí hermafrodité (to znamená, že spermie dozrávají dříve než vajíčka), vývin je přímý.Víte, že na světě je přes 3 000 známých druhů žížal a předpokládá se, že ještě 2 500 neznámýchžížaly {ženský rod množné číslo}

earthworms {mn.

Jde například o kosy, drozdy a špačky, které je možné vidět, jak opatrně kráčejí po zemi, naklánějí se dopředu a loví žížaly ukryté těsně pod povrchem. Jsou i potravou ježků, jezevců, krtků, několika druhů hadů a žab. Z bezobratlých jsou hlavními nepřáteli krtonožky, slimáci a některé ploštěnky.

Jak jí žížaly : Způsob života a potrava

Potravu žížaly tvoří především tlející listí, případně drobní uhynulí živočichové, rozkládající se v půdě. Jejím trávicím traktem tedy projde poměrně velké množství potravy s nízkým obsahem živin.

Jak se zbavit pijavic : K sundání pijavice se doporučuje ohníček z cigarety, alkohol, sůl, příjemně vonící eukalypltý olej nebo tea trea oil. V případě druhého jmenovaného se nejedná o čaj, ale o olej z rostliny Melaleuca alternifoia. Odtrhávání se nedoporučuje proto, že rána zůstane otevřená a může se stát zdrojem infekce.

Co jí pijavice

Její potravou je krev teplokrevných živočichů, jedná se o parazitického živočicha. Pro znecitlivění místa, kde se pijavka přichytí a zakousne do hostitele, využívá hirudin, který vypouští do rány. Kromě hirudinu ovšem do hostitele vylučují asi 20 dalších bioaktivních látek.

Trochofora (též praeveliger, Lovenova larva) je larva mořských kroužkovců, mnohoštětinatců a mořských měkkýšů; jedná se tedy vesměs o charakteristický znak živočichů ze skupiny Lophotrochozoa. U měkkýšů se vyskytuje pouze u chroustnatek, u mořských mlžů a u většiny mořských plžů.Metanefridie (metanephridium) je vylučovací orgán mnohých bezobratlých živočichů. Má zpravidla přibližně trubicovitý tvar a zatímco jednou stranou je metanefridie otevřena na povrch těla (otvorem zvaným nefroporus), vnitřní konec je obrvená nálevka (nefrostom) ústící do coelomové dutiny.

Kde má žížala opasek : Když je nepřítel polapí, zůstane mu jen zadní část těla žížaly za opaskem (světlá, ztluštělá část v přední třetině těla, kde ústí četné žlázy). Opasek se nachází mezi 32. a 37. článkem.