Antwort Co patří mezi obratlovce? Weitere Antworten – Co to jsou obratlovci

Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.ооо ооо бос оо Page 8 První skupinou jsou tedy obratlovci. Vnitřní kostru mají složenou z kostí a páteř z obratlů. Druhá skupina nemá obratle ani kosti. Nazývají se bezobratlí živočichové.Hlavní odlišnosti strunatců a bezobratlých; strunatci mají:

struna hřbetní (v dospělosti většinou mizí) 2. trubicovitá nervová soustava 3. pulsující cévy nebo srdce na břišní straně těla 4. ocas (u některých skupin pouze u vývojových stádií).

Čím se liší obratlovci od ostatních strunatců : Obratlovce řadíme do kmene strunatců. Obratlovci jsou skupinou živočichů, kteří mají vnitřní kostru, ve srovnání s bezobratlými mají zpravidla tělo větších rozměrů, což umožňuje právě vnitřní kostra.

Co mají společného obratlovci

Obratlovci patří do systematické skupiny strunatci a jejich hlavním znakem je vnitřní kostra těla tvořená chrupavkou nebo kostmi. Osou kostry je páteř složená z obratlů, kostra hlavy je lebka, kde je uložena většina smyslových orgánů (zrak, sluch, čich).

Na které části se dělí páteř obratlovců : Páteř se skládá z 33–34 obratlů (vertebrae), které jsou navzájem spojeny pevnými, avšak pohyblivými spoji. Podle toho v jaké oblasti se obratle nachází, vytváří části − segmenty (krční C1–C7, hrudní Th1–Th12, bederní L1–L5, křížový S1–S5 a kostrční Co1-Co4(Co5).

Mezi bezobratlé patří například žížaly, škeble, hlemýždi, pavouci, mouchy. Velkou skupinu bezobratlých živočichů tvoří hmyz. Mezi hmyz patří např. bělásek, včela, mravenec, střevlík a ploštice.

Řadí se sem všichni živočichové kromě obratlovců. Mírně odlišný význam má skupina bezestrunní, která nezahrnuje žádné strunatce.

Kdo patří do strunatců

Mezi strunatce patří vedle samotného člověka také mnoho obecně známých a hospodářsky významných živočichů řazených mezi savce, ptáky, paprskoploutvé ryby apod.Srst savců se skládá ze svrchní vrstvy zvané ochranné chlupy neboli pesíky, a spodní vrstvy neboli podsady. Pesíky jsou dlouhé, rovné chlupy, které podsadu přečnívají a mají ochrannou funkci. Pesíky jsou různě dlouhé a silné a jsou nositeli celkového zbarvení.Mezi těly jednotlivých obratlů se nacházejí pružné meziobratlové ploténky (disci intervertebrales). Každá meziobratlová ploténka se skládá z pevného vazivového prstence a dřeňového jádra. Toto rosolovité jádro je umístěno mezi těly obratlů, slouží jako „polštář“ mezi obratli a plní tak funkci „tlumiče nárazů“.

Páteř se skládá z 33–34 obratlů (vertebrae), které jsou navzájem spojeny pevnými, avšak pohyblivými spoji. Podle toho v jaké oblasti se obratle nachází, vytváří části − segmenty (krční C1–C7, hrudní Th1–Th12, bederní L1–L5, křížový S1–S5 a kostrční Co1-Co4(Co5).

Na co se dělí Bezobratli : Kromě velmi početné skupiny HMYZU do ní patří: PAVOUCI – pavouci, sekáč, roztoč, klíště, štír. PLŽI – hlemýžď, slimák.

Kdo patří do skupiny bezobratlí : Mezi bezobratlé patří například žížaly, škeble, hlemýždi, pavouci, mouchy. Velkou skupinu bezobratlých živočichů tvoří hmyz. Mezi hmyz patří např. bělásek, včela, mravenec, střevlík a ploštice.

Jak dělíme strunatci

Kmen strunatců se dělí na tři podkmeny: pláštěnce, bezlebečné a obratlovce, přičemž se zdá, že blíže obratlovcům mají pláštěnci. Ti mají v larválním stádiu hřbetní strunu a nervový provazec, které se pak v dospělosti ztrácí.

Jde o druhově chudou skupinu – obsahuje jedinou třídu kopinatci (Amphioxi) a jediný řád kopinatcotvární (Amphioxiformes) se dvěma čeleděmi. Patrně nejznámějším druhem bezlebečných je kopinatec plžovitý.Přežvýkavci

Druh	Samec	Samice
prase domácí	kanec, vepř (vykastrovaný)	svině, bachyně (již rodila), prasnice (nerodila)
tur domácí	býk, vůl (vykastrovaný)	kráva, dojnice (již rodila), jalovice (nerodila)
koza domácí	kozel, hňup (vykastrovaný)	koza
ovce domácí	beran, skopec (vykastrovaný)	bahnice (již rodila), jehnice (nerodila)

Na co se dělí savci : Savci se dělí na: podtřídu vejcorodí (Prototheria) s řádem ptakořitní (Monotremata) a podtřídu živorodí (Theria).