Antwort Co to je ostrovní oblouk? Weitere Antworten – Jak vzniká ostrovní oblouky

Ostrovní oblouky jsou typem souostroví, které vznikalo v důsledku vulkanické aktivity nad subdukční zónou a většinou odděluje okrajové moře (v případě Aleut je to Beringovo) od oceánu.Jedná se o proces, při kterém podle teorie deskové tektoniky dochází k podsouvání jedné litosférické desky 1 pod jinou. Litosférická deska 2 je z části tvořena kůrou 3 a z části zemským pláštěm 4 . Při podsouvání se z podsouvané desky uvolňuje voda do zemského pláště.Ostrovní oblouk nebo vulkanický ostrovní oblouk je typ souostroví, nebo obecně rozsáhlé pásmo tvořené sopkami, které vznikalo v důsledku vulkanické aktivity nad subdukční zónou. Vyznačují se obvykle andezitovým vulkanismem. Většinou oddělují okrajové moře od oceánu.

Co je to astenosféra : Astenosféra – zemská vrstva v hloubce cca 80 až 220 km, která je plastická a kloužou po ní litosférické desky. Astenosféra je součástí svrchního pláště, její teplota je přibližně 1 400 °C a je tvořena částečně natavenými horninami.

Co je to Pásemná pohoří

Pásemné pohoří je označení geografické oblasti, která je tvořena dlouhým pásem hor. Ke vzniku pásemných pohoří dochází během orogeneze. Na Zemi je většina pásemných pohoří spojena s pochody deskové tektoniky, konkrétně se srážkami litosférických desek, kdy dochází k vyvrásnění hornin jedné desky.

Kolik je v Česku sopek : Na českém území se již nenachází žádná aktivní sopka. Jednou z vyhaslých sopek je i čedičová kupa Božídarský Špičák, jejíž výška je 1115 m n. m. a nachází se na náhorní planině Krušných hor.

Mezi největší a nejznámější sopečná pohoří v Česku patří České středohoří a Doupovské hory tvořené vulkanity z období třetihor, Javoří a Vraní hory jsou pozůstatky prvohorního (permského) vulkanismu. Ani česká pohoří nejsou již zcela typická, neboť i zde sopečné tvary setřely přírodní procesy eroze a denudace.

Astenosféra se nachází ve svrchním plášti pod litosférou mezi 80. a 220. kilometrem (jiné zdroje uvádí 100 až 200 kilometrů).

Kde zaniká zemská kůra

V místech, která se nazývají středooceánské hřbety, se oddalují zemské desky a roztavená hornina se dostává na povrch. Vzniká zde nová oceánská kůra. Zemská kůra zaniká v hlubokomořských příkopech.Pohoří se z geologického hlediska dělí na tektonická a netektonická.

• netektonická pohoří erozní pohoří sopečná pohoří (vulkanická)
• tektonická pohoří zlomová pohoří (kerná, bloková) vrásnozlomová pohoří vrásová pohoří příkrovová pohoří kerné pohoří

Vrásové pohoří, které je složeno z vrás, je příkladem nejvýznamnější spojité deformace hornin. Vrásová pohoří jsou jedním ze základních typů reliéfu, proto je jim v tomto učebním textu věnována minimální pozornost. U jednoduchých vrásových pohoří vzniká na místě antiklinály hřbet a na místě synklinály sníženina.

Sopečná erupce je vyvolána tlakem plynů uvolněných z magmatu a nastává v případě, kdy tlak plynů vyvolává takové napětí, že dojde k násilnému proražení poslední překážky dělící magma od zemského povrchu. Při počátku erupce nejprve unikají plynné látky a teprve poté dojde k samotným výlevům láv.

Jak se jmenuje největší sopka na světě : Mauna Loa (v jazyce původních obyvatel dlouhá hora) je aktivní štítová sopka, ležící na ostrově Havaj, který je součástí Havajských ostrovů v Tichém oceánu. Její výška od mořského dna až k vrcholu činí cca 10 km a její základna má průměr 120 km.

Kolik je činných sopek v ČR : V Česku není v současnosti žádná činná sopka. Nejmladším vulkánem u nás je Železná hůrka na Chebsku.

Co znamená astenosféra

Astenosféra je plastický obal Země, který umožňuje pohyb litosférických desek. Bez existence astenosféry by se desky nemohly pohybovat, a tak by nebyla možná obnova zemské kůry. Název pochází z řeckého slova asthenos – slabý, či bez síly. Někdy se tedy hovoří o oslabené vrstvě Země.

Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 5 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (5 až 10 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km.V ČR se nejmocnější zemská kůra nachází na území jižních Čech (dosahuje mocnosti až 37 km), přičemž směrem k okrajovým pohořím se snižuje až na 25 km. Spodní hranici oceánské i kontinentální kůry tvoří Mohorovičićova (MOHO) plocha, na níž dochází k výraznému zvýšení rychlostí seismických vln.

Jaké hory máme v ČR : Jaké hory a kdy v článku navštívíte

• Krkonoše (v létě, v zimě)
• Šumava (v létě, v zimě)
• Krušné hory (v létě, v zimě)
• Jizerské hory (v létě, v zimě)
• Jeseníky (v létě, v zimě)
• Králický Sněžník.
• Beskydy (v létě, v zimě)
• Vlašimská pahorkatina (v létě, v zimě)