Antwort Jak jí žížala? Weitere Antworten – Jak se živí žížaly
Žížaly se živí organickým materiálem, jako jsou rostlinné zbytky či chlévský hnůj a přijímají s potravou také částečky půdy. Jejich výkaly obsahují více živin než okolní prostředí a jsou významnou složkou dobré drobtovité struktury ornice.Potravu žížaly tvoří především tlející listí, zbytky jídla, případně drobní uhynulí živočichové, rozkládající se v půdě. Brouci rozhodně ne. Kdyby napsal „breberky“, možná by se to uznat dalo.Dospělá žížala dosahuje délky až 13 cm, průměr těla má 4-8 mm, váží od 0,5 – 1 g a dožívá se dva až čtyři roky. Jak vypadá životní cyklus žížaly Páření: Žížaly jsou sice hermafrodité, ale k páření je stejně potřeba pár. Kokon: Odhadem po 23 dnech vznikne kokon (malé žluté vajíčko).
Jak se žížala pohybuje : Na každém článku jsou čtyři páry štětin, které při pohybu na papíře šustí. Při pohybu žížala postupně natahuje a smršťuje po sobě jdoucí články, k ukotvení jednoho článku k podkladu a snazšímu natažení následujícího článku využívá štětinky.
Co dělá žížala v zimě
Žížaly vám bez problémů přezimují venku. Nakrmit na podzim, klidně i v během zimy, když máte zbytky ovoce. Stačí jen odhrnout zmrzlou vrstvu a nasypat to pod ni. A když je máte doma, tak krmíte celou zimu.
Co pije žížala : Voda je základní podmínkou pro veškerý život na Zemi. Žížaly nepotřebují pít v pravém slova smyslu, ale potřebují stálou vlhkost.
Pro chov žížal je vhodné, aby se teplota pohybovala mezi 15 – 25°C. Vlhkost substrátu by měla být okolo 80 % a ideálně pH neutrální. Žížalám mírně kyselé prostředí nevadí, takže nemají problém pohybovat se v nakyslém prostředí organických zbytků (bioodpadu).
Co chutná kalifornským žížalám Milují i plíseň. Žížaly to nejsou vůbec vybíravé, zkrmí prakticky jakýkoliv biologický odpad, zbytky ovoce i zeleniny.
Proč žížaly vylézají v dešti
Při prudkém nebo dlouho trvajícím dešti žížaly vylézají na povrch půdy, aby se neudusily ve vodě zatékající do chodeb v půdě (dýchají celým povrchem těla).Normální kroužkovci nemají oči, ale tato žížala je má, aby na nich mohla nosit brýle proti slunci. Ty jsou totiž v poušti, kde slunce prudce pálí celý den, velmi důležité. Zvláštností na pouštní žížale jsou její zuby.Žížala reaguje na mechanické podráždění ve všech částech těla stejně rychle. Přilož ucho blíže k papíru, na kterém je žížala umístěna. Poslouchej zvuk, který žížala při svém pohybu vydává.
Na povrchu těla se nachází jednovrstevná kolagenní pokožka, hustě protkaná vlásečnicemi. V pokožce se vyskytují slizové žlázy vylučující hlen, který usnadňuje pohyb po nerovném povrchu, pomáhá při dýchání a zároveň chrání pokožku před vysycháním.
Proč se Žížale říká Dešťovka : Nejčastěji se však během dešťových srážek zaplavují vodou a žížala se může pod zemí udusit, resp. utopit. Nezbývá jí pak nic jiného než vylézt na povrch půdy a počkat, dokud se voda nevsákne do větší hloubky. I proto se žížalám říká dešťovky.
Jak se anglicky řekne žížala : žížaly {ženský rod množné číslo}
earthworms {mn.
Co dělá žížala
Žížaly mají značný význam pro ekosystém. Svojí činností vytvářejí v půdě malé kanálky, které provzdušňují půdu. Žížaly vstřebají za 24 hodin tolik potravy, kolik samy váží. Ve střevu žížal žije obrovské množství mikroorganismů, takže jejich výměšky mají daleko větší mikrobiální aktivitu než polykaná zemina.
Jde například o kosy, drozdy a špačky, které je možné vidět, jak opatrně kráčejí po zemi, naklánějí se dopředu a loví žížaly ukryté těsně pod povrchem. Jsou i potravou ježků, jezevců, krtků, několika druhů hadů a žab. Z bezobratlých jsou hlavními nepřáteli krtonožky, slimáci a některé ploštěnky.Chodbičkami ji provrtávají až do hloubky dvou metrů a umožňují tak přístup vzduchu i vody do spodních vrstev půdy. Často necestují s prázdnou, ale pod povrch půdy zatahují listy i zbytky trávy, aby je tam v klidu strávily. Uklízejí tak a půdu obohacují.
Proč žížaly za deště vylézají : Při prudkém nebo dlouho trvajícím dešti žížaly vylézají na povrch půdy, aby se neudusily ve vodě zatékající do chodeb v půdě (dýchají celým povrchem těla).