Antwort Jak je to s alimenty při střídavé péči? Weitere Antworten – Co všechno se počítá do výživného
Výživné se počítá jen z oficiálních příjmů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), které zpravidla rodič (nejčastěji matka) vyčísluje. Mnohdy se matka omezí jen na složenky, které se dítěte týkají (školkovné, obědy, kroužky, pojištění a podobně).Lze najít výši výživného v tabulkách
| Věk dítěte | Výše výživného v % z čisté mzdy |
|---|---|
| 6-9 let | 13-17 % |
| 10-14 let | 15-19 % |
| 15-17 let | 16-22 % |
| 18 a více let | 19-25 % |
Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
- podílu na osobní péči o dítě (tedy kolik času se každý z rodičů fakticky stará o dítě)
- čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek.
- životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…)
Na co všechno jsou alimenty : Výživné určené soudem zahrnuje částku, která slouží k uspokojování potřeb vyživované osoby (nejčastěji dítěte). Mezi tyto potřeby patří náklady na výživu jako takovou (tedy stravování), ale i náklady na ošaceni, školní pomůcky, léky, zájmovou činnost apod. To vše soud při svém rozhodování zohledňuje.
Co je nad rámec výživného
U společné nebo střídavé péče může být výživné rodičům stanoveno. U střídavé péče se se stanovením výživného oběma rodičům setkáváme poměrně běžně, u společné péče výživné stanoveno rodičům zpravidla nebývá. Platby nad rámec výživného – jsou platby, které jsou dobrou vůlí druhého (platícího) rodiče.
Kdo rozhoduje o výši alimentů : Výživné se obvykle platí v pravidelných měsíčních splátkách. Na výši výživného se rodiče mohou dohodnout. Jestliže se nedohodnou, anebo pokud jejich dohoda je zjevně proti zájmu dítěte, pak o výši výživného rozhoduje soud.
Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…) nebo využívání prostředků společnosti, v rámci které rodiče podnikají, pro vlastní potřebu.
Výživné nepředstavuje pouze částku, která má oprávněné osobě zajistit jídlo – ačkoliv to k tomu závěru, již právě s odkazem na latinský původ slova alimenty, svádí –, ale jedná se skutečně o veškeré odůvodněné potřeby dítěte. Ty zahrnují i bydlení oprávněné osoby, její lékařskou péči, vzdělání a zájmové činnosti.
Jak funguje střídavá péče
Střídavá péče
Čas strávený s každým z rodičů bývá zpravidla podobný, výjimkou však nejsou ani střídavé péče, kdy jeden z rodičů pečuje o děti během všedních dnů, zatímco ten druhý pouze o víkendech. Výhodou této formy péče je dostatečný kontakt dítěte s rodiči, kteří se oba nadále podílejí na jeho výchově.Není stanovená žádná horní ani spodní hranice výše výživného. Dohodnou‑li se rodiče na výši výživného, soud většinou jejich dohodu schválí.Ano, výživné na dítě lze žádat za dobu nejdéle tří let od zahájení řízení u soudu, tedy od podání návrhu soudu nebo ode dne, kdy soud řízení zahájil sám (v případech nezletilých dětí, které dosud nenabyly plné svéprávnosti).
Pro soudce rozhodujícího o svěření dítěte do péče je důležitý především zájem dítěte. Jsou zohledněny nejen jeho vazby k oběma rodičům, ale také možné zázemí či výchovné schopnosti rodičů. Důležité také je, jakým způsobem se oba rodiče podíleli na výchově v době manželství.
Kdy soud neschválí střídavou péči : Střídavá péče
Soud střídavou péči zpravidla neschválí v těch případech, kdy rodiče mezi sebou nejsou schopni komunikovat a dohodnout se na základních otázkách týkajících se dítěte. Střídavá péče není o spravedlivém „rozdělení“ dítěte mezi rodiče. Musí se jednat o formu péče nejlepší pro dítě.
Kdy se neplatí výživné : Pokud dítě v patnácti ukončí školní docházku a nemá např. zdravotní překážky, pak mu nic nebrání, aby začalo pracovat a vy platit výživné nemusíte. Když bude zletilé dítě studovat ještě v šestadvaceti letech denním studiem vysokou školu, pak ho budete muset živit dál i o prázdninách.
Kdy zaniká nárok na výživné
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá až do doby, dokud děti nejsou schopny se samostatně živit. Nejčastěji tedy po dobu studia na střední či vysoké škole. Pokud je studium ukončeno už v 18 letech a dítěti nic nebrání v zahájení vlastní výdělečné činnosti, rodiče mu dále výživné platit nemusí.
Skrytý či nevraživý vzájemný postoj partnerů rozbíhá kolotoč příčin a následků. Pokud mezi nimi vzrůstá pocit odosobnění, odtažitost a chlad, nepřátelskost až agrese a konfliktní situace se nedaří uspokojivě zvládat, přenáší se to na dítě, které se stává obětí. Takové prostředí střídavé výchově nesvědčí.I. ÚS 1554/14 ze dne 30. prosince 2014: „Střídavá péče o dítě připadá v úvahu tehdy, pokud oba rodiče projevují o svěření dítěte do péče upřímný a skutečný zájem (subjektivní kritérium) a oba naplňují relevantní objektivní kritéria zhruba ve stejné míře.
Jak dlouho Zpětně lze vymáhat výživné : S rozsudkem lze vymáhat až 10 let zpětně
Záleží samozřejmě na tom, jak dlouho už výživné není hrazeno a kdy vznikla povinnost jej platit. Pokud by byl vydán pravomocný rozsudek přesně před 10 lety a od té doby nebylo výživné hrazeno, lze vymáhat celý dluh v plné výši.