Antwort Jaké jsou subjekty hospodářské politiky? Weitere Antworten – Co patří do hospodářské politiky
Hospodářská politika pokrývá celou řadu opatření, která používají vlády k řízení svých hospodářství. Patří sem měnová politika (nabídka peněz a poptávka), zdanění, rozpočet, tvorba pracovních míst atd.Hlavními nepřímými nástroji jsou: intervence na devizových trzích – ovlivňování měnového kurzu zákroky centrální banky. opatření k regulaci platební bilance státu – kombinované nástroje fiskální i monetární politiky, snaha o devalvaci měny a tím odpuštění úvěru, dluhů, atp.Jedná se o tyto cíle: míra nezaměstnanosti, míra inflace, tempo růstu reálného hrubého domácího produktu, deficit běžného účtu platební bilance. Výše uvedené cíle zobrazuje magický čtyřúhelník. Makroekonomická hospodářská politika zabezpečuje stabilitu ekonomiky, proto bývá označována jako politika stabilizační.
Co je hospodářská politika státu : Hospodářská politika popisuje počínání vlády (státu), která se snaží působit na ekonomiku tak, aby to ovlivňovalo kromě výkonu také inflaci a zaměstnanost. Hospodářská politika může být: Expanzivní, Restriktivní.
Jaké oblasti hospodářská politika řeší
Za základní členění hospodářské politiky je považováno dělení na makroekonomickou a mikroekonomickou. Makroekonomická hospodářská politi- ka působí zejména v oblasti makroekonomické rovnováhy a efektivnosti využití zdrojů – cíle představuje tzv. magický čtyřúhelník.
Jak se nazývá rozpočtová hospodářská politika a co řeší : Fiskální politikou rozumíme proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s dvěma cíli. A to pomoc utlumit výkyvy hospodářského cyklu a přispět k zachování rostoucí ekonomiky s vysokou zaměstnaností bez vysoké a kolísavé inflace.
Nástroje fiskální politiky
Rozlišujeme jednorázová záměrná opatření (diskrétní) a vestavění (automatické) stabilizátory. Jednorázová rozhodnutí příslušných orgánů o změně daňových sazeb, změně ve struktuře výdajů státního rozpočtu, změně ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů.
I přesto, že hlavním cílem fiskální politiky je stabilizovat makroekonomickou situaci ve státě. Mohou nastat problémy způsobené fiskální politikou, která namísto stabilizace makroekonomické situace způsobí komplikace. Dále rozebereme dva hlavní problémy fiskální politiky a to vytěsňovací efekt časové zpoždění.
Co je liberální hospodářská politika
Hospodářská politika moderního demokratického státu je zpravidla kompromisem mezi /liberalismem a intervencionalismem. Liberální hospodářská politika vychází z předpokladu, že tržní mechanismus dokáže sám o sobě dostatečně regulovat ekonomiku, takže stát nemusí do hospodářství významně zasahovat.POJEM FISKÁLNÍ pochází z lat. fiscus, původně košík, později státní pokladna, a vyjadřuje spojitost s daněmi.Ekonomie – je věda o tom, jak lidé a společnost rozhodují o využití vzácných nebo omezených zdrojů ( výrobní faktory – půda ,kapitál, lidé a technologie – stroje ),které mají alternativní ( záměnné ) možnosti vyrábět různé komodity např.
Cíle fiskální politiky: Bezprostřední: regulace agregátní nabídky a agregátní poptávky, hlavně se záměrem tlumit výkyvy hospodářského cyklu; Konečné: udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost, napomáhat zachování cenové stability.
Čím se zabývá rozpočtová politika státu : Informace o státním rozpočtu, makroekonomice, státním dluhu a jeho řízení, o územních rozpočtech a podpoře z národních zdrojů.
Čím se zabývá fiskální politika : Cíle fiskální politiky: Bezprostřední: regulace agregátní nabídky a agregátní poptávky, hlavně se záměrem tlumit výkyvy hospodářského cyklu; Konečné: udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost, napomáhat zachování cenové stability.
Co je hospodarsky liberalismus
Ekonomický liberalismus tvrdí, že jednotlivci v ekonomickém prostředí konají zejména ve vlastním zájmu, a umožnit jim to bez jakýchkoliv omezení vede k nejlepšímu výsledku (samozřejmě, za předpokladu existence soudní moci a slabé státní moci).
Monetární politika je nástrojem hospodářské politiky. Monetární politiku tvoří souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Monetární politika je nástroj centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace.Ekonomickými subjekty se myslí celkem 5 agregovaných (sdružených) sektorů, které na sebe vzájemně působí v (povětšinou) tržním prostředí. Konkrétně domácnosti, firmy, vláda, finanční systém, zahraničí. Jejich cíle a rozhodování jsou různé a v ekonomice zastávají rozdílné role (pracují, generují zisk apod.).
Jaké jsou tři základní ekonomické otázky : Rozlišujeme tři základní otázky:
- Co a kolik vyrábět – Jaké výrobky je třeba/možné vyrábět a v jakém množství Jaké služby poskytovat
- Jak vyrábět – Jaké způsoby a technologie pro výrobu použít Jakým způsobem čerpat zdroje
- Pro koho vyrábět – Kdo bude spotřebitelem Jak výrobky rozdělit mezi lidi