Antwort Jaké materiály lze pájet? Weitere Antworten – Co vše lze pájet
Podle definice Americké svářečské společnosti se měkké pájení provádí s přídavnými materiály (označovanými také jako pájky), které se taví při teplotách nižších než 450 °C (840 °F). Mezi kovy, které je možné pájet, patří zlato, stříbro, měď, mosaz a železo. Přídavný materiál, zvaný pájka, se roztaví.Pájka v tradičním pojetí je slitina cínu a olova. Existují různé druhy pájky podle toho, k jakým účelům se používají. Kromě využití v elektronickém průmyslu je známé její používání při klempířských pracích. Pájka pro elektroniku nejčastěji obsahuje 60 % cínu a 40 % olova, což se obecně označuje „pájka 60/40“.Pájky dělíme podle složení: Pájka – slitina hliník – křemík (Al-Si např. AlSi5, AlSi12 ) Jedná se o nejběžněji používané přídavné kovy pro pájení hliníku. Obvykle obsahují mezi 4 % a 15 % křemíku, který pomáhá zlepšit smáčení a přilnavost k hliníkovému povrchu.
Co je měkké a tvrdé pájení : (Odpovídající výrazy v angličtině jsou „soldering“ a „brazing“.) Pájky s teplotou tavení do 500 °C jsou označovány jako měkké, nad touto teplotou jako tvrdé. Příbuzným oborem, používaným při výrobě elektronických součástek je pájení keramiky, případně kombinace kovu a keramiky.
Jak pájet nerez
Pro pájení nerezu doporučujeme stříbrnou tvrdou pájku s 55% stříbra, pájecí teplota je 630 – 660°C. Pájka může být holá Ternalloy 55 či obalovaná Fluxalloy 55. Pájka s 55% bude mít maximální barevnou shodu s nerezí.
Kolik stupnu pájka : Pájky podle teploty
Pájky se podle pracovních teplot, podle teploty tuhnutí, rozlišují na měkké a tvrdé pájky: Rozhraní je zhruba kolem 450 °C. tvrdé – tavitelné při teplotách nad 450 °C, obvykle slitiny mědi, zinku, stříbra a cínu (mosazi), nebo slitiny hliníku.
Nejběžnějšími druhy měkkých pájek, typicky v elektronice, jsou cínová a olověná pájka, resp. slitiny cínu a olova, nejčastěji v poměru 2:1. V jemné mechanice se k pájení užívá též stříbro. Železnou litinu lze letovat mosazí (tvrdá pájka).
Tavidla základní BRASFLUX (pro pájky s obsahem od 20 – 45% stříbra. Velmi dobré tavidlo se širokou pracovní teplotou. Tavidlo je ve formě pasty. Doporučeno pro pájky s obsahem stříbra od 20 do 45%.
Na jakou teplotu pájet
Teploty
| Teplota | Fyzikální efekt |
|---|---|
| 200°C | Kalafuna je žíravá |
| 232°C | Bezolovnatý cín taje |
| 250°C | Od této teploty se již pájet dá = teplota tání cínu + pár stupňů navíc na vyrovnání ztrát |
| 303°C | Teplota dostatečná na většinu pájení |
Nejstarší způsob ohřevu páječky je ve výhni, ale z pochopitelných důvodů se dnes nejčastěji používá plynový nebo benzinový plamen. Jako tavidlo se používá salmiak, chlorid zinečnatý nebo borax. Jako pájka slouží kromě stříbra slitina mědi a zinku (mosaz).K pájení kovů potřebujeme páječku, pájku (pájecí slitinu) a tavidlo. Rozsáhlý sortiment pájek a přídavných materiálů nabízených firmou Schinkmann s.r.o. je srovnatelný s konkurencí. Pro provedení kvalitního pájeného spoje je nejdůležitější výběr správné pájky a tavidla.
Pájky podle teploty
Pájky se podle pracovních teplot, podle teploty tuhnutí, rozlišují na měkké a tvrdé pájky: Rozhraní je zhruba kolem 450 °C. tvrdé – tavitelné při teplotách nad 450 °C, obvykle slitiny mědi, zinku, stříbra a cínu (mosazi), nebo slitiny hliníku.
Jakou kyselinu na pájení : Pájecí kyselina vyráběná společností AG Termopasty je látka, která se používá při práci na poniklovaných površích. Láhev obsahuje 35, 50 nebo 100 mililitrů tekutiny, se kterou je třeba zacházet opatrně. Přípravek by měl být aplikován v malých množstvích a postupně opláchnut vodou.
Jak pájet pozinkovaný plech : Pájení pozinku se taky usnadní, pokud se pozink potře zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, nebo trochu naleptá v octu.
Jak neutralizovat kyseliny
Kyselé roztoky lze neutralizovat zásaditými roztoky a naopak. Silné kyseliny vytvářejí oxoniové ionty H3O+ zcela rozpuštěné ve vodě s pH < 7, silné báze vytvářejí zcela rozpuštěné hydroxidové ionty OH− s pH > 7. V průběhu této reakce dochází ke změnám pH roztoku a dokonale neutralizovaný roztok má výsledné pH = 7.
Pro dělení výše zmiňovaných materiálů se nejlépe hodí klasické klempířské nůžky nebo nůžky elektrické. Dělit takto můžete plechy lakované i pozinkované, rovný materiál, trapéz i takzvaný taškoplech. Nejrychlejší je práce s elektrickými nůžkami – i tady ale pozor na zrak, vždy mějte na očích ochranné brýle.nejstarší teorii kyselin a zásad vypracoval Arhenius – dle ní jsou kyseliny látky, které odštěpují proton, a zásady látky, které odštěpují hydroxylovou skupinu OH-.
Jak se zbavit kyseliny sírové : Zabraňte kontaminaci systému povrchových nebo podzemních vod vodou použitou k hašení požáru. Srážejte plyny/páry/mlhu rozprašováním vody. Zakryjte kanalizační výpust. Látku pokryjte absorpčním materiálem (písek, zemina), shromážděte do krytých kontejnerů a nechte zlikvidovat specializovanou firmou.