Antwort Jak se jmenoval vudce bolševiků? Weitere Antworten – Jak se jmenoval vudce Bolseviku
bolševiků (doslova „majících většinu“) a ostatních tzv. menševiků (doslova „majících menšinu“). Bolševismus se zakládal na Leninově učení o diktatuře proletariátu, imperialismu a socialistické revoluci, které chtěli dosáhnout ozbrojeným povstáním bez spolupráce s liberálními stranami. Vedl je sám Lenin.
Vladimir Iljič Lenin | |
---|---|
Rodné jméno | Владимир Ильич Ульянов |
Narození | 22. dubna 1870 Simbirsk Ruské impérium |
Úmrtí | 21. ledna 1924 (ve věku 53 let) Gorki Sovětský svaz |
Příčina úmrtí | krvácení do mozku |
Říjnová revoluce | |
---|---|
konflikt: Ruská revoluce (1917) | |
Rudá garda továrny Vulkan | |
Trvání | 7.–8. listopadu 1917 |
Místo | Petrohrad, Rusko |
Kdo vedl Rusko v době občanské války : Program převedení veškeré moci na sověty, ukončení války a pozemkové reformy si osvojila radikální levice, tedy komunisté, neboli tzv. bolševici, jež vedl Vladimir Iljič Lenin. Bolševici spustili druhou revoluci, říjnovou, během níž uzmuli moc.
Jak se jmenoval vudce komunismu
Nejvlivnějšími teoretiky komunismu se po polovině 19. století stali Karl Marx a Friedrich Engels, kteří také stáli u zrodu prvních komunistických organizací a vtiskli komunismu revoluční charakter: soukromé vlastnictví mohou vykořisťovaní zrušit jen násilím.
Kdo vedl SSSR : Hlavní představitelé
Jméno | Funkční období |
---|---|
Vladimir Iljič Lenin * | 17. listopadu 1903 až 21. ledna 1924 |
Josif Vissarionovič Stalin | 3. dubna 1922 až 5. března 1953 |
Nikita Sergejevič Chruščov | 7. září 1953 až 14. října 1964 |
Leonid Iljič Brežněv | 14. října 1964 až 10. listopadu 1982 |
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin) | |
---|---|
Předchůdce | funkce vytvořena |
Nástupce | Nikita Sergejevič Chruščov |
4. premiér Sovětského svazu | |
Ve funkci: 6. května 1941 – 5. března 1953 |
Michail Gorbačov
Michail Sergejevič Gorbačov | |
---|---|
Ve funkci: 11. března 1985 – 24. srpna 1991 | |
Předchůdce | Konstantin Ustinovič Černěnko |
Nástupce | Vladimir Ivaško |
11. předseda Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR |
Kdy došlo v Rusku k Únorové revoluci
Únorová revoluce (březen 1917) Po celý únor 1917 probíhaly v hlavním městě Ruska Petrohradě, ale i na jiných místech, demonstrace. Lidé požadovali ukončení války a zlepšení hospodářské situace. 22.Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství. Jedná se o ruské označení vojenských odpůrců bolševické vlády v Rusku.Vladimir Kokovcov (1911–1914) Ivan Goremykin (1914–1916)
SSSR byl tvořen 15 svazovými (tzv. socialistickými) republikami. Byla to: Arménská, Ázerbájdžánská, Běloruská, Estonská, Gruzínská, Kazašská, Kirgizská, Litevská, Lotyšská, Moldavská, Ruská (RSFSR), Tádžická, Turkménská, Ukrajinská a Uzbecká. V SSSR byla uplatňována zásada tzv.
Co je cilem komunismu : Komunismus jako cílový stav společnosti definuje jejich Komunistický manifest takto: „Namísto staré buržoazní společnosti s jejími třídními protiklady nastoupí sdružení, ve kterém je svobodný vývoj každého jednotlivce podmínkou svobodného vývoje všech.
Kolik bylo v Čssr komunistů : Členská základna KSČ
V době prvního sjezdu KSČ v únoru 1923 měla strana 132 000 členů. Po boleševizaci strany na V. sjezdu v roce 1929 počet členů klesl na 40 tisíc. V březnu 1945 měla strana 475 000 členů, do února 1948 počet členů překročil 1,4 milionu.
Co je to SSSR
Сою́з Сове́тских Социалисти́ческих Респу́блик, Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik), zkratkou SSSR (rusky СССР), byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
listopadujul./ 6. prosince 1901greg., Orenburg – 14. ledna 1988, Moskva) byl sovětský komunistický politik, blízký spolupracovník Josefa Stalina (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti v letech 1953–1955 předseda rady ministrů SSSR (premiér).
Lavrentij Pavlovič Berija | |
---|---|
Služba | II. světová válka |
Doba služby | 1938–1953 |
Hodnost | Maršál Sovětského svazu |
Narození | 17.jul. / 29. března 1899greg. Marchaul, Okres Gulripš Ruské impérium |
Jak se říkalo Stalinovi : Josif Vissarionovič Džugašvili, gruzínsky იოსებ ჯუღაშვილი, známý též jako Stalin, rusky Сталин – „muž z ocele“, tuto přezdívku mu vybral Lenin (18. prosince 1878 – 5. března 1953) byl sovětský komunistický politik a diktátor gruzínské národnosti, v letech 1927–1953 nejvyšší představitel SSSR.