Antwort Jak se čte ad hoc? Weitere Antworten – Jak se píše ad hoc
Ad hoc [ad hok] (někdy psáno ad-hoc) je latinský obrat, znamenající doslova „k tomuto“, překládaný jako „za určitým účelem“ nebo „pro tento jednotlivý (konkrétní) případ“.Ad hoc úkoly jsou takové, které nevyplývají z metodiky, obecného pracovního postupu nebo realizovaného plánu. Čím méně systematická je firemní kultura, tím více úkolů spadá do této kategorie.Obrat ad-hoc pochází z latiny a znamená „k tomuto“, překládá se také jako „pro tento případ“ nebo „za určitým účelem“. Používá se ve významu „účelový“, a to včetně někdy negativních asociací spojených s tímto slovem.
Co to znamená ad acta : k zařazení do archivu, k ostatním spisům (často bez projednání, vyřízení), zkr. a. a.: Prokurátor spis odložil ad acta. Vyšetřování policie ukončila a případ uložila ad acta.
Co to je fenomén
Fenomén (z řec. fainomenon od fainomai, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam. V empirických vědách je to obecné označení pro pozorovaný jev (věc, událost, proces apod.).
Co je to ad absurdum : Důkaz sporem (reductio ad absurdum) je typ logického důkazu, ve kterém se prokáže, že předpoklad vede k nesmyslnému výsledku (ke sporu), což znamená, že předpoklad je nepravdivý, a tedy platí jeho negace.
Slovo anabáze je původem z klasické řečtiny. Dnešním základním významem slova anabáze je dlouhá a obtížná cesta vojska, v českém prostředí se v tomto významu nejčastěji používá ve spojení sibiřská anabáze.
Existence (z latinského existentia < ex-sistere spočívat vně, vyskytovat se) je ontologický pojem, který popisuje, že něco skutečně je ve fyzickém světě. Pojem lze do češtiny přeložit též jako „výskyt“, „vnější projev“. Nejčastější význam slova existence je synonymum pojmu bytí.
Jak nahradit slovo fenomén
význam
- fakt, proces nebo událost, který je možno smyslově pozorovat.
- neobvyklý fenomén (1)
Argumentum ad hominem (lat. „argument k člověku“) je argument, kterým se diskutující snaží vyvrátit oponentovo tvrzení poukazováním na jeho názory či jednání, případně i na jeho skutečné či domnělé nedostatky. Argument ad hominem se obvykle považuje za demagogický a neplatný.Absurdismus tvrdí, že svět jako celek je absurdní. V tomto ohledu se liší od méně globální teze, že některé konkrétní situace, osoby nebo fáze života jsou absurdní.
Esence (latinsky essentia) je polysémický pojem používaný ve filozofii a teologii jako označení pro vlastnost nebo soubor vlastností, které činí entitu nebo substanci tím, čím ve své podstatě je, a kterou z nutnosti má a bez níž ztrácí svou identita.
Co je to flexit : Flexit pravděpodobně pochází z amerického slangového výrazu to flex s významem okázalé předvádění, my starší bychom asi řekli machrování nebo frajeřina. V češtině zatím žije především na sociálních sítích nebo ve slovnících mluvy mládeže na internetu.
Co je to Cringe : Cringe vyjadřuje pocit studu za ostatní, je popisem trapnosti nebo nepříjemné situace. "Například když dospělí ve snaze působit v pohodě používají slovník mladých," vysvětluje Langenscheidt. Výraz je rozšířený i mezi českou mládeží.
Co je Strawman
Podsunutý argument (slaměný panák, straw man)
Podstatou klamu je předložit (obvykle slabý až hloupý) argument, který se podobá argumentu protistrany, ale který ve skutečnosti protistrana nezastává, pak argument demonstrativně vyvrátit a tím budit zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat.
Desatero efektivní argumentace
- Mluvte vždy konkrétně.
- Používejte věcné argumenty.
- Dávejte přiměřené množství informací.
- Používejte krátké a jasné věty.
- Používejte klidné tempo řeči.
- Respektujte oponenta.
- Dávejte oponentovi možnost zapojit se a ptát se.
- Nehádejte se.
Existencialismus se zabývá především existencí člověka v soudobém světě a složitostí jeho života. V souvislosti s tím se objevují pocity úzkosti a strachu. Člověk se cítí opuštěn vším, čemu do té doby věřil, tedy především bohem a vírou.
Kdy vzniklo absurdni drama : Absurdní drama (z lat. absurdus nesmyslný, sluchu nepříjemný) je směr avantgardního divadla, projevující se zejména od 50. let 20. století.