Antwort Jak si vyrobit domácí vermikompostér? Weitere Antworten – Jak si doma vyrobit vermikompostér
Žížaly krmíme shora rostlinnými zbytky, ocení také kávovou sedlinu. Až bude nádoba s žížalami plná, přidáme nahoru novou nádobu s trochou hlíny a podestýlky. Žížaly potravu ucítí a postupně přelezou nahoru. Kompost ze spodní nádoby použijeme do květináčů či na záhony.Co do vermikompostéru patří a co ne Do vermikompostéru patří především odkrojky a zbytky zeleniny a ovoce, třeba bramborové slupky, ohryzky z jablek, zelené natě apod. Nezapomínejte na čajové sáčky, žížaly se v nich často a rády rozmnožují, ale pozor na ty umělohmotné (obvykle pyramidového tvaru u dražších čajů).Základní podmínkou vrstvení je zachovat vyvážený podíl dusíkatých a uhlíkatých materiálů. Platí, že na jeden díl (kupu) dusíkatých ukládáme 20 až 30 dílů uhlíkatých směsí při min. objemu 1 m3. Založení hromady zahájíme nosnými uhlíkatými materiály, jakými jsou větve, sláma, listí, papír, kůra či hobliny.
Jak založit Vermikompost : Jak založit vermikompost
- Podestýlka – na dno kompostu je potřeba umístit podestýlku.
- Násada – na podestýlku umístěte násadu na žížaly a celé dno (i se žížalami) posypte biodpadem ve vrstvě až 3 cm.
- Přidávejte bioodpad jednou až dvakrát týdně.
- Kompost jemně prohrábněte zhruba jednou týdně.
Jak rychle vyrobit kompost
„Pokud chceme opravdu rychlý kompost (cca 18 dní), tak doporučuji přidávat pouze drobné částice nebo je nasekat (tráva, sláma, karton, bobky, dřevěné uhlí atd.) a každé dva dny promíchat (nepřidávat nové ingredience),“ dodává pan Daniel k seznamu potřebných hmot.
Co dát na dno do kompostu : Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové.
Co do kompostu určitě NEPATŘÍ
chemické a chemií znečištěné produkty – barvy, noviny, časopisy, motorové oleje, laky, spreje. chemicky ošetřené biologické materiály – rostliny po ošetření bofixem, roundupem a ostatními přípravky. popel, cigaretové nedopalky. rostliny nebo jejich části, napadené chorobami.
Prvním, podkladním materiálem pro kompost může být drcená kůra, sláma nebo větvičky stromů. Následně můžeme začít přidávat jednotlivé kompostovatelné materiály – sláma, listí ovocných stromů, chlévský hnůj, zbytky zeleniny. Kompost se snažte udržet dostatečně vlhký v celém jeho průřezu.
Jak rychle vytvořit kompost
„Pokud chceme opravdu rychlý kompost (cca 18 dní), tak doporučuji přidávat pouze drobné částice nebo je nasekat (tráva, sláma, karton, bobky, dřevěné uhlí atd.) a každé dva dny promíchat (nepřidávat nové ingredience),“ dodává pan Daniel k seznamu potřebných hmot.Použít lze běžnou žížalu hnojní (Eisenia fetida), ideální jsou však kalifornské žížaly (Eisenia fetida andrei), které se rychle množí a dokážou intenzivně přeměňovat bioodpad na vermikompost. Tento druh byl vyšlechtěn v Kalifornii z žížaly hnojní.Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové.
Čerstvý kompost získáte za 2 až 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 až 12 měsíců.
Kde má být umístěn kompostér : Kam umístit nádobu
- Kontakt s půdou: Pro biomasu je zcela nevyhnutelné, aby se dotýkala půdy.
- Vyvýšené místo v polostínu: Zabrání stoupání vody z mokré půdy do biomasy.
- Pozor na slunce, vítr a déšť: Rozkládající se směs organického odpadu by měla být chráněna před přímým slunečním světlem, větrem i deštěm.
Proč nedávat citrusy do kompostu : Na domácí komposty se nedoporučují dávat ve velkém množství kvůli tendenci k intenzivnímu plesnivění. Co se týče chemických látek v kůře jižního ovoce, používány by měli být povětšinou organické fungicidy, které by se měli při procesu kompostování během několika týdnů rozložit a půdu tak nikterak neohrožovat.
Co nesmí přijít do kompostu
Do kompostu nepatří:
- zbytky masa a ryb.
- chemicky ošetřené zbytky, například slupky citrusových plodů
- mléčné výrobky.
- noviny a časopisy.
- plast, sklo, kov, textil.
- rostliny napadené chorobami.
- plevel s kořínky.
3 jednoduchá pravidla
- Kompost musí mít kontakt s půdou. Volné dno umožní přístup užitečným mikroorganismům, červům a žížalám.
- Kompost by neměl být na přímém slunci, větru nebo dešti. Kompostér proto musí mít víko nebo stříšku.
- Ke kompostéru byste měli mít pohodlný přístup celoročně, nejlépe po zpevněné cestě.
Invaze se bát nemusíme, kalifornské žížaly jsou citlivé na prostředí, v kompostu mají jak teplo, tak potravu, a proto je to do světa netáhne.
Jak daleko od plotu mohu mít kompost : Pro vzdálenost kompostu od hranice pozemku žádné pravidlo stanoveno není. Obecně by se sousedé měli zdržet všeho, co nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžuje jiné. Toto obecné pravidlo znamená, že míru obtěžování je třeba zkoumat vždy v konkrétním případě – zápach, umístění, riziko pro sousední pozemek, apod.