Antwort Jak vymřeli Vikingové? Weitere Antworten – V čem vynikali Vikingové
Vikingové se jako zkušení námořníci a navigátoři na palubách svých charakteristických lodí (základním typem byl tzv. langskip, „dlouhá loď“) plavili až do Středomoří, do severní Afriky, na Blízký východ a byli prvními Evropany, kteří se dostali do Severní Ameriky, kde se krátce usadili v Newfoundlandu.Za předposlední mýtus, můžeme označit to, že Vikingové bojovali převážně se sekyrami. Z dochovaných nálezů spíše víme, že bojovali hlavně s kopím a meči, i když sekyry mohly sloužit jako obřadní zbraň. Posledním mýtem je to, že bojů a nájezdů se účastnili jen muži.Vikingové objevili Ameriku
Na přelomu 10. a 11. století Vikingové přepluli Atlantik a objevili Ameriku před Kryštofem Kolumbem. Je jasné, že jako mořeplavci museli být nesmírně šikovní a zkušení.
Jak se chovali Vikingové : Vikingové se živili především zemědělstvím a pastevectvím. Pěstovali oves a ječmen, v menší míře i žito a pšenici. Dále se pěstovala cibule, fazole, hrách a zelí. Potravu, ale také různé produkty potřebné k životu (např.
Čím se proslavili Vikingové
Vikingové byli skandinávští mořeplavci, kteří se v průběhu 8. – 11. století proslavili díky svým loupeživým výpravám do jižní a západní Evropy. V seriálu Vikings se tvůrci snaží zmapovat právě toto období, kdy byli seveřané vnímaní jako velké nebezpečí.
Proč se vydávali Vikingové na své výpravy : Důvodem, proč Skandinávci, brzy zvaní Normané, vikingové či varjagové, opouštěli své domovy a vydávali se na moře, na loupeživé výpravy, bylo ustanovení, že na otcovském dvoře mohl hospodařit pouze nejstarší syn. Mladším synům nezbývala jiná možnost, než hledat půdu jinde. Na cesty se ovšem vydávali i nejstarší synové.
Vikingové preferovali arabské mince, které dle potřeby sekali, aby dosáhli požadované hmotnosti stříbra. Odborníci tyto těmto mincím říkají „sekané stříbro“. Pokud tedy mělo dojít k platbě, odstřihli kus stříbra a bylo jim jedno, jestli je to z mince nebo kusu klenotu. pokladů.
Vikingská loď se nazývá drakkar . Zahnutá příď i záď byly vyřezány z jednoho kusu dřeva a připevněny na oba konce kýlu. Trup se stavěl z překládaných planěk, které se připevňovaly ke kýlu, k přídi či zádi a k sobě navzájem železnými nýty.
Jak pohřbívali Vikingové
Vikingové pohřbívali své mrtvé v lodích
Dokonce je měli tak rádi, že v nich pohřbívali své mrtvé. Seveřané věřili, že každý válečník bude po smrti bojovat a hodovat s ostatními válečníky a to až do konce věků, proto lodě vnímali jako plavidla, která je dovezou do jejich posmrtného života.Roku 986 tam přivedl první kolonisty z Islandu psanec Erik Rudý a někdy okolo roku 1450 grónští Vikingové definitivně vymřeli. Proč se tak stalo, není úplně jasné, ovšem tradičně se má za to, že hlavním důvodem jejich zmizení bylo setrvalé ochlazování klimatu, které se nazývá malá doba ledová.Dříve se člověk musel Vikingem narodit. Dnes se jím může stát – v Norsku, pravlasti kdysi obávaných válečníků, se stačí zapsat na Seljordskou vyšší odbornou školu, kde mají jednoroční obor s názvem Vikingové. „Pro mnohé jsou synonymem krvelačného válečníka.
Nápoje pili Vikingové z rohů, dřevěných nebo keramických hrnků a jen ti nejvznešenější z dovezených skleněných pohárů. Oblíbenými nápoji bylo pivo a medovina, v zámožných vrstvách se vyskytovalo dokonce i víno. Vikingové znali celou škálu mléčných výrobků – pili sladké i kysané mléko, jedli tvarohy a sýry.
V jaké době žili Vikingové : Vikingové byli skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. – 11. století vydávali na „viking“ – loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí. Pro konsolidující se evropské státy tehdy představovali hrozivé nebezpečí.
Co dělali Vikingové : Vikingové byli původně piráti (podnikali loupežné výpravy). Na západě byli označováni jako Normané (= lidé ze severu), na dnešním německém území jako Ascomani (= jasanoví muži – od materiálu, z něhož byly stavěny vikingské lodě), na východě Varjagové (označení Varjag náleží obyvatelům dnešního Švédska).
Co lovili Vikingové
Jak vypadal život Vikingů
Vikingský jídelníček se skládal jak ze živočišné (chovali skot, prasata, ovce, lovili zvěř, ryby, tuleně), tak z rostlinné stravy (pěstovali oves, ječmen, pšenici i žito. Sbírali též volně rostoucí plodiny). Na tehdejší dobu neobvyklé postavení ve společnosti měly ženy.
Vikingové nepoužívali do piva chmel, naopak pivo sladili medem a často ho pili zahřáté. Základ jídel byl vždy podobný – kaše, placky, chléb a tam, kde si to mohli dovolit i maso. Sladilo se medem, k ochucování byly používány bylinky a sušené ovoce.století rostlo kvůli suchu méně trávy, a Vikingové proto nedokázali nasušit na zimu tolik sena, aby uchovali při životě svůj dobytek. Vikingové sídlili v Grónsku zhruba 460 let. Roku 986 tam přivedl první kolonisty z Islandu psanec Erik Rudý a někdy okolo roku 1450 grónští Vikingové definitivně vymřeli.