Antwort Jaké vztahy upravují kolektivní smlouvy? Weitere Antworten – Co upravuje kolektivní smlouva
Kolektivní smlouva upravuje práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace. Jiní zástupci zaměstnanců kolektivní smlouvu uzavřít nesmějí.Větší počet kolektivních smluv uzavřených u zaměstnavatele tedy nezpůsobuje jejich neplatnost. Z právního hlediska tím ovšem vzniká poměrně komplikovaná situace, neboť obecně platí, že kolektivní smlouva (tedy každá kolektivní smlouva) se vztahuje na všechny zaměstnance zaměstnavatele.V případě, že zaměstnavatel porušuje kolektivní smlouvu, má zaměstnanec právo obrátit se na odbory, které se mohou řešení sporu se zaměstnavatelem ujmout. Pro zaměstnavatele je kolektivní smlouva výhodná, protože díky ní dokáže předem odhadnout náklady, které je nutné vynaložit na mzdy nebo vzdělávání zaměstnanců.
Co je podniková kolektivní smlouva : 1. Tato podniková kolektivní smlouva (dále jen PKS) je výsledkem kolektivního \/yjednávání, vychází Zplatných předpisů aupravuje vzájemné vztahy účastníků, jejichž práva a povinnosti stanoví další pracovně právní, mzdové a Sociální vztahy a nároky.
Co upravuje individuální pracovní právo
Individuální pracovní právo je upraveno v zákoníku práce. Zabývá se právními vztahy vznikajícími při výkonu závislé práce zaměstnance pro zaměstnavatele a jejich individuálními pracovněprávními vztahy.
Co upravuje zákoník práce : 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákoník práce“), který upravuje především právní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při výkonu závislé práce nebo v souvislosti s ním.
Kolektivní pracovní právo je část pracovního práva, která se nedotýká jednotlivého zaměstnance jako takového, ale práv, povinností a zájmů zaměstnanců, jako sociální skupiny, jejich vztahů k určitému zaměstnavateli či skupině zaměstnavatelů.
Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.
Co je kolektivni vyjednavani
Kolektivní vyjednávání lze z hlediska úpravy v pracovněprávních předpisech charakterizovat jako jednu z metod vzájemné komunikace mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele při řešení mzdových nebo platových práv a ostatních práv v pracovněprávních vztazích.Kolektivní pracovní právo je část pracovního práva, která se nedotýká jednotlivého zaměstnance jako takového, ale práv, povinností a zájmů zaměstnanců, jako sociální skupiny, jejich vztahů k určitému zaměstnavateli či skupině zaměstnavatelů.Pracovněprávní vztahy lze dělit na:
- individuální (vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. vztahy mezi zaměstnavateli a pozůstalými po zaměstnanci, který zemřel),
- kolektivní (vztahy mezi zástupci zaměstnanců, kteří reprezentují kolektiv zaměstnanců, a zaměstnavateli, popř. mezi jejich sdruženími).
Tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (pracovněprávní vztahy), vztahy kolektivní povahy (např. součinnost zaměstnavatele s odborovou organizací) a právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů.
Co je paragraf 49 zákoníku práce : 1 Dohoda o rozvázání pracovního poměru (§ 49) Dohoda o rozvázání pracovního poměru patří mezi formálně nejjednodušší způsoby rozvázání pracovního poměru, jehož použití není zákonem omezeno. Pracovní poměr v tomto případě končí se souhlasem obou účastníků pracovního poměru, tj. zaměstnance a zaměstnavatele.
Na co se mohu ptát jako zaměstnavatel : V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte. Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.
Na co nemá zaměstnavatel právo
zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.
Odborové organizace jsou organizace zastupující zaměstnance, které jsou právnickými osobami a mohou tak jednat v pracovněprávních vztazích včetně kolektivního vyjednávání. Zaměstnavatel je povinen spolupracovat a jednat v pracovněprávních vztazích s těmi odborovými organizacemi, které u něj působí.Odbory jsou zvláštním druhem občanského sdružení, které hájí pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy zaměstnanců a jsou jejich zástupci v rámci sociálního dialogu. Ty jsou ze zákona jedinými legitimními zástupci všech zaměstnanců v právním slova smyslu v pracovně – právních vztazích.
Jaké vztahy upravuje pracovní právo : Základním právním předpisem na úseku pracovního práva je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákoník práce“), který upravuje především právní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při výkonu závislé práce nebo v souvislosti s ním.