Antwort Kde žijí žížaly? Weitere Antworten – Kde žije žížala obecná

Většinou se vyskytuje v zásaditých nebo neutrálních půdách, mnohem méně už v kyselých půdách rašelinišť Eurasie. Dorůstá délky přibližně 9 až 30 cm. Její příbuzní však mohou dosahovat mnohem větších rozměrů. V ekosystému je velmi důležitá pro hnůj a humus.Najdete je i pod kameny. Rousnice se dají sbírat ve velkém počtu i na travnatých plochách, kde žížaly v nočních hodinách vylézají. Sběr je nejpohodlnější na čerstvě posekaných trávnicích. Aby rousnice z půdy vylezly, musí být tráva vlhká, buďto po dešti, nebo když padne rosa.Víte, že na světě je přes 3 000 známých druhů žížal a předpokládá se, že ještě 2 500 neznámých

Co dělá žížala v zimě : Žížaly vám bez problémů přezimují venku. Nakrmit na podzim, klidně i v během zimy, když máte zbytky ovoce. Stačí jen odhrnout zmrzlou vrstvu a nasypat to pod ni. A když je máte doma, tak krmíte celou zimu.

Jaká je nejdelší žížala na světě

Pravděpodobně nejdelší doloženou je africká žížala Microchaetus rappi. Běžně dorůstá délky necelých 1,5 m; v 30. letech 20. století byl však v Transvaalu nalezen jedinec dlouhý 6,7 m s hmotností přes 1,5 kg.

Co dělá žížala : Žížaly mají velký význam pro přírodu, hlavně pro ekosystém. Svým pohybem vytvářejí v půdě malé kanálky, do kterých se pak dostává vzduch, a takto provzdušňují půdu. Jejich potravou bývá tlející listí nebo drobní uhynulí živočichové. Za 24 hodin pojmou tolik potravy, kolik samy váží.

Do interiérového kompostéru (vermikompostéru) podobně jako venkovního kompostéru jsou vhodné žížaly hnojní, náš český původní druh, který můžete získat v kompostu od sousedů, známých apod., případně na hnoji či vrchních vrstvách odumírající vegetace.

Invaze se bát nemusíme, kalifornské žížaly jsou citlivé na prostředí, v kompostu mají jak teplo, tak potravu, a proto je to do světa netáhne.

Kdo se živí žížalami

Žížalami se živí i červenky, špačci, drozdi, ježci, žáby, krtci, myšice a další.Pro chov žížal je vhodné, aby se teplota pohybovala mezi 15 – 25°C. Vlhkost substrátu by měla být okolo 80 % a ideálně pH neutrální. Žížalám mírně kyselé prostředí nevadí, takže nemají problém pohybovat se v nakyslém prostředí organických zbytků (bioodpadu).Při prudkém nebo dlouho trvajícím dešti žížaly vylézají na povrch půdy, aby se neudusily ve vodě zatékající do chodeb v půdě (dýchají celým povrchem těla).

Prsty taháme, pokud to nejde, chvíli počkáme, ona po chvíli povolí a pak jde lépe vytáhnout. Pokud ji jedním prstem tiskneme k zemi, druhou rukou se ji snažíme uchopit v části, kde je zalezlá v díře a tou také tahat rousnici ven. Chce to praxi, ze začátku jich pár uteče, než na ten fígl přijdete.

Jak oddělit žížaly od kompostu : Oddělení žížal

Žížaly lze oddělit účinně pomocí světla. Kompost se vysype na hromadu a stranou se oddělí tenká vrstva, která zůstane prosvětlená. Žížaly z této vrstvy se vrátí zpět do temné hroudy kompostu.

Proč vylézají žížaly z Vermikompostéru : Proč mi žížaly uhynuly Může to být z důvodu vysoké vlhkosti ve vermikompostéru. Vysoká vlhkost samotná by žížalám uškodit neměla, příčinou úhynu žížal může být s vysokou vlhkostí spojený nedostatek kyslíku.

Jak hluboko žijí žížaly

Žížalí chodbičky mohou v některých půdách vést do hloubky 80 – 90 cm, v dobře propustných jílovitých půdách byly zaznamenány až do hloubky 2 metrů.

Mladí jedinci se vyvíjejí v kokonech umístěných v půdě, kam dospělec uložil svá vajíčka a spermie partnera. Neprochází stádiem larvy a jeden kokon obsahuje 2 až 20 malých žížalek, jež se líhnou asi po třech týdnech. Žížaly mají zásadní význam pro ekosystém většiny půd, jsou důležitými provzdušňovači a rozkladači.Ano žížala má krev. Je zbarvená červeně.

Čím se krmí žížaly : Žížalky pak nasbíráme po dešti, dáváme je do bedýnky, pravidelně vlhčíme a krmíme různým bio odpadem z kuchyně. Jediné, co žížaly nemusí, je vše kyselé, také mléčné, ani maso není to pravé … nejlépe je zásobujeme zbytky ovoce a zeleniny.