Antwort Kde najit Majovky? Weitere Antworten – Kde hledat Ciruvky Majovky

Výtrusný prach je bílý. Čirůvku májovku můžete hledat na travnatých místech a na okrajích lesů, v zahradách a parcích, hlavně na vápencových půdách.má 3-15 cm v průměru, v mládí nízce sklenutý, zaoblený, ve stáří plochý a často zvlněný, na okraji značně podvinutý, tlustomasý, lesklý, většinou mírně hrbolatý, lysý, slabě slizký, většinou bílý, někdy krémový, ale i se světle okrovým nebo světle hnědavým odstínem.Čirůvka májovka je první z čirůvek, které v houbařské sezóně rostou. Objevuje se od dubna až do června, téměř se stoprocentní jistotou na ni narazíte během deštivého května.

Kam na májovky : Hledat se vyplatí v listnatých hájích, luzích, často v keřovitých porostech z čeledi růžovitých, kolem planých třešní, višní, pod jasany a osikami. Chuť i uplatnění kačenek jsou podobné jako u smržů, houbaři se je proto velmi cení. Oblíbenou čirůvku májovku na mnoha místech doprovází méně známá závojenka podtrnka.

Kdy jít na houby po dešti

Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (cca 10 dní po nich) a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září.

Která čirůvka je jedovatá : čirůvka žíhaná (Tricholoma virgatum) – klobouk bez šupinek se špičatým vrcholem. Je nejedlá. čirůvka havelka (Tricholoma portentosum) – nemá šupinkatý klobouk, má ale široký hrbol. Je jedlá.

Čirůvka májovka

Stejně jako závojenka olovová je světlá a má výraznou moučnou vůni. Rozdíl je ale v lupenech, které má májovka bělavé, vždy bez žlutých nebo růžových tónů.

Smrže rostou od dubna do poloviny května, výjimečně až do začátku června. Najít je můžeme v listnatých i jehličnatých lesích, v lužních lesích, na loukách, v křovinách, na skládkách dřeva, rumištích, v parcích, zahradách i v loňské mulčovací kůře.

Kde hledat Kačenky

Výskyt. Vyskytuje se v březnu a dubnu, nepříliš hojně, a to v listnatých hájích, lužních lesích, křovištích a zarostlých sadech, zejména pod olšemi, topoly, vrbami, jasany a růžovitými dřevinami – především pod třešněmi a trnkami. Preferuje spíše zásadité podloží.Nejvíce hub obvykle roste na jihozápadních až severozápadních svazích, méně na místech orientovaných na východ až jihovýchod. Houby mají rády klidné prostředí a především dostatek vláhy. Naopak, nesnášejí vítr a příliš sucha. Snažte se proto hledat na místech v závětří a s přiměřenou vlhkostí půdy.Smrže rostou od dubna do poloviny května, výjimečně až do začátku června. Najít je můžeme v listnatých i jehličnatých lesích, v lužních lesích, na loukách, v křovinách, na skládkách dřeva, rumištích, v parcích, zahradách i v loňské mulčovací kůře.

Houba roste asi 7–12 dní a polovinu této doby není vůbec viditelná. Nejprve totiž roste plodnice pod zemí a když vykoukne, roste den po dni centimetr za centimetrem. Takže pokud vidíte fotky lidí, jak se chlubí plnými koši či kufry aut, nebojte se. Za pár dní bude stejně bohatá nadílka čekat i na vás.

Který choroš je jedlý : Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), též chorošovec sírový či choroš sírový, je dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých. Mladé plodnice tohoto druhu sírovce jsou, na rozdíl od plodnic příbuzného sírovce horského, jedlé.

Jak poznat čirůvku fialovou : Klobouk je zbarvený do fialové, modrofialové až do fialově hnědé barvy (od středu může barva blednout). Je masitý, nízce vyklenutý, někdy i plochý a má podvinutý okraj. Starší houba bývá často zvlněná. Klobouk může být široký až 15 cm, jeho povrch je hladký, za vlhkého počasí mastně lesklý a lepkavý.

Jak vypada Majovka

Třeň je dlouhý 5-10 cm a 2-3 cm silný, klobouk je zbarvený bíle až nažloutle, polokulovitý, o průměru 5-10 cm, na spodní straně má rovněž bílé lupeny, uspořádané tak hustě, že připomínají listy zavřené knihy. Typická je lehce moučná vůně. V kuchyni má široké využití, např. do polévek a omáček.

Dá se najít samostatně i ve skupinkách ve vlhkých lesích, parcích a zahradách na písečné půdě a spálených půdách. Dříve rostl opravdu hojněji, dnes už je spíše raritou.Vyskytuje se v březnu a dubnu, nepříliš hojně, a to v listnatých hájích, lužních lesích, křovištích a zarostlých sadech, zejména pod olšemi, topoly, vrbami, jasany a růžovitými dřevinami – především pod třešněmi a trnkami. Preferuje spíše zásadité podloží.

Kde v ČR rostou smrže : Několik užitečných rad zájemcům o smrže, kačenky a ucháče obrovské: Všeobecně doporučuji Český nebo Moravský Kras, Bílé Karpaty, Chřiby a lužní jaseninovo-jilmové lesy Podyjí a při cestě do Bratislavy Podunají.