Antwort Kdo jsou to varjagové? Weitere Antworten – Kdo to je varjagové
Varjagové (rusky варяги, varjagi; řecky Βάραγγοι, Varangoi; staroseversky væringjar) byli švédští vikingové, kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do východní Evropy, Černomoří a Kaspicka.Vikingové (název ze staroseverštiny nejistého původu, přídavné jméno je vikinský nebo vikingský) byli severští mořeplavci z jižní Skandinávie (dnešní Dánsko, Norsko a Švédsko), kteří od konce 8. do konce 11. století podnikali loupeživé výpravy, přepady, nájezdy, pirátství, ale také obchodovali a usadili se v mnoha …Za předposlední mýtus, můžeme označit to, že Vikingové bojovali převážně se sekyrami. Z dochovaných nálezů spíše víme, že bojovali hlavně s kopím a meči, i když sekyry mohly sloužit jako obřadní zbraň. Posledním mýtem je to, že bojů a nájezdů se účastnili jen muži.
Jak žili Vikingové : Zpočátku žili v malých osadách, postupem času stavěli také města, která se stala obchodními centry se zbožím z celé Evropy i Orientu. Vikingský jídelníček se skládal jak ze živočišné (chovali skot, prasata, ovce, lovili zvěř, ryby, tuleně), tak z rostlinné stravy (pěstovali oves, ječmen, pšenici i žito.
Jak pohřbívali Vikingové
Vikingové pohřbívali své mrtvé v lodích
Dokonce je měli tak rádi, že v nich pohřbívali své mrtvé. Seveřané věřili, že každý válečník bude po smrti bojovat a hodovat s ostatními válečníky a to až do konce věků, proto lodě vnímali jako plavidla, která je dovezou do jejich posmrtného života.
Jak mluvili Vikingové : Staroseverština je severogermánský jazyk, kterým mluvili obyvatelé Skandinávie a jejich zámořských osad během vikingské doby, zhruba do roku 1300. Nejbližší moderní variantou staroseverštiny je islandština, jejíž psaná forma se narozdíl od té mluvené liší jen málo.
Drakkar byla rychlá vikingská dlouhá námořní a říční loď. V češtině tento termín splývá se správnějším langskip (podle severského langskippet – „dlouhá loď“). Termín drakkar podle námořních historiků přísluší správně pouze největším válečným lodím, kdežto válečné lodě běžné velikosti se nazývají langskip.
Archeologické nálezy ale svědčí o opaku. Obávaní skandinávští válečníci měli ve výbavě hřebeny, pinzety na vytrhávání chloupků, párátka a dokonce i náčiní na leštění nehtů. Také z líčení ve středověkých kronikách lze získat zcela jiný obraz, než jaký nám nabízejí dnešní dobrodužné romány a filmy.
Proč se vydávali Vikingové na své výpravy
Důvodem, proč Skandinávci, brzy zvaní Normané, vikingové či varjagové, opouštěli své domovy a vydávali se na moře, na loupeživé výpravy, bylo ustanovení, že na otcovském dvoře mohl hospodařit pouze nejstarší syn. Mladším synům nezbývala jiná možnost, než hledat půdu jinde. Na cesty se ovšem vydávali i nejstarší synové.Alfréd Veliký (848 – 26. říjen 899) byl v letech 871 až 899 králem anglosaského království Wessex. Je oceňován pro obranu království proti vikingům a je jedním ze dvou anglických králů, s jejichž jmény je spojován přívlastek Veliký (druhým je Knut Veliký).Vikingové preferovali arabské mince, které dle potřeby sekali, aby dosáhli požadované hmotnosti stříbra. Odborníci tyto těmto mincím říkají „sekané stříbro“. Pokud tedy mělo dojít k platbě, odstřihli kus stříbra a bylo jim jedno, jestli je to z mince nebo kusu klenotu. pokladů.
Vikingové se živili především zemědělstvím a pastevectvím. Pěstovali oves a ječmen, v menší míře i žito a pšenici. Dále se pěstovala cibule, fazole, hrách a zelí. Potravu, ale také různé produkty potřebné k životu (např.
Které země obývali Vikingové : Vikingové obývali především severské země ve Skandinávii. Byli vynikajícími bojovníky a vynikali v řemeslné zručnosti. Jejich lodě měly prvotřídní konstrukce. Jako zbraně jim sloužily především sekery, kopí a meče.