Antwort Kdo má Parapodia? Weitere Antworten – Kdo patří mezi Kroužkovce

Jejich nejznámější zástupci tradičně tvoří tři velké skupiny (třídy): mnohoštětinatci (Polychaeta), máloštětinatci (Oligochaeta) a pijavice (Hirudinea), přičemž máloštětinatci a pijavice často tvoří společnou skupinu opaskovci (Clitellata).Když je nepřítel polapí, zůstane mu jen zadní část těla žížaly za opaskem (světlá, ztluštělá část v přední třetině těla, kde ústí četné žlázy). Opasek se nachází mezi 32. a 37. článkem.Opasek vytváří kokon, který se naplní vajíčky a pak spermiemi. Vajíčka jsou uložena do půdy. Potom se vylíhnou malé žížaly. Když se mládě podobá dospělému – říká se tomu přímý vývin.

Jak dýchají Kroužkovci : Suchozemští kroužkovci dýchají celým povrchem těla, vodní pak žábrami. (larva trochofora). Někteří zástupci se mohou rozmnožovat i nepohlavně odškrcováním článků. Mnohoštětinatci jsou dravci, býložravci nebo se živí těly mrtvých organismů.

Kdo patří do Triblastica

Živočichové s touto tělní dutinou se označují pojmem Pseudocoelia, patří sem kmeny hlísti (Nemalthelminthes), vířníci (Rotatoria), břichobrvky (Gastrotricha), strunovci (Nematomorpha), rypečky (Kinorhyncha), hlavatci (Priapulida) a vrtejši (Acantocephala).

Kolik je druhů žížal : Mezi žížaly patří 23 čeledí, jež obsahují více než 5000 známých druhů a další tisíce dosud nepopsaných.

Většina máloštětinatců, kam patří i žížaly, se může množit jak pohlavně, tak nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování probíhá příčným zaškrcením těla a oddělením nových jedinců. U žížal je toto dělení následováno vnitřní diferenciací (rozrůzněním) orgánových soustav. Proto když žížalu přerýpneme, může regenerovat.

Chodbičkami ji provrtávají až do hloubky dvou metrů a umožňují tak přístup vzduchu i vody do spodních vrstev půdy. Často necestují s prázdnou, ale pod povrch půdy zatahují listy i zbytky trávy, aby je tam v klidu strávily. Uklízejí tak a půdu obohacují.

Co dělá žížala

Žížaly mají značný význam pro ekosystém. Svojí činností vytvářejí v půdě malé kanálky, které provzdušňují půdu. Žížaly vstřebají za 24 hodin tolik potravy, kolik samy váží. Ve střevu žížal žije obrovské množství mikroorganismů, takže jejich výměšky mají daleko větší mikrobiální aktivitu než polykaná zemina.Podle zooložky Univerzity Karlovy v Praze Dagmar Říhové žížaly poměrně rychle reagují na zvýšení množství vody v půdě. Takže když prší delší dobu nebo hodně intenzivně, opouští svá doupátka v půdním horizontu a vylézají na povrch, protože dýchají celým povrchem těla a v zaplavené půdě jim hrozí udušení.Většina mnohoštětinatců jsou gonochoristé; nemají trvalé pohlavní orgány. Larva trochofora se pohybuje volně ve vodě pomocí dvou věnců brv a postupně se prodlužuje odškrcováním segmentů. Někteří se rozmnožují pomocí epitokie, což je oddělení článků zadní části těla s pohlavními orgány v době rozmnožování.

Vyskytuje se především ve stojatých a nížinných tekoucích vodách, kde je dostatek kyslíku a jsou přítomny ryby, napadá hlavně kaprovité. PIJAVKOVITÍ (Hirudinidae): Velké druhy (90-150 mm) se třemi chitinózními čelistmi v dutině ústní. V ČR 2 druhy. 4 PIJAVKA LÉKAŘSKÁ Hirudo medicinalis (a – kokon, b – ústní přísavka).

Kdo má Schizocoel : Schizocoel je typ nepravé tělní dutiny (coelomu), která vzniká rozestoupením mezodermu v embryonálním stadiu (jev zvaný schizocoelie). Je to typický typ vývoje prvoústých živočichů, vyskytuje se například u ploštěnců, členovců a měkkýšů.

Kdo patří mezi Druhouste : Náleží k nim kmeny ostnokožci, polostrunatci a strunatci. Bazální skupinou druhoústých jsou pravděpodobně strunatci; polostrunatci a ostnokožci jsou spojováni do skupiny Ambulacraria. Sporné je, jestli se mezi druhoústé řadí i mlžojedi (Xenoturbellida).

Jak se anglicky řekne žížala

žížaly {ženský rod množné číslo}

earthworms {mn.

Pravděpodobně nejdelší doloženou je africká žížala Microchaetus rappi. Běžně dorůstá délky necelých 1,5 m; v 30. letech 20. století byl však v Transvaalu nalezen jedinec dlouhý 6,7 m s hmotností přes 1,5 kg.Invaze se bát nemusíme, kalifornské žížaly jsou citlivé na prostředí, v kompostu mají jak teplo, tak potravu, a proto je to do světa netáhne.

Jak se páří žížaly : Ačkoliv jsou žížaly hermafroditi, oplodnění vajíček neprobíhá vlastními spermiemi, ale pomocí spermií získaných od partnera během páření. Samotné páření je relativně komplikované. Žížaly jsou při něm obaleny slizovým sekretem vylučovaným z opasku a jsou těsně spojeny předními konci těla proti sobě.