Antwort Kdo to byl Diogenes? Weitere Antworten – Kdo byl prvni filozof
Tháles z Milétu- zakladatel školy, vychytralý obchodník- zbohatl na olivách, vzdělaný- předpověděl zatmění Slunce 585 př. n.l., výšku pyramid podle jejich stínu, matematická pravidla. Je označován za zakladatele filozofie- jako první si položil otázky „Kdo jsme a kde jsme“.Díogenés (Διογένης) je řecké jméno, které používalo více historických osobností: Díogenés ze Sinópé (412 př. n. l. – 323 př. n. l.) řecký filozof (ten, jenž podle legendy žil „v sudu“)Vrcholného rozkvětu dosáhla řecká filozofie především působením tří myslitelů: Sókrata, Platóna a Aristotela.
Kdo prvni pouzil slovo filozofie : Pythagoras ze Samu (590 – 500 př. n. l.) jako první použil slova filosof a filosofie a poprvé dokázal větu, kterou v praxi používali již Egypťané a další národy a která se v současnosti nazývá Pythagorova věta. Herakleides z Pontu (388 – 315 př.
Kdo vynalezl sud
století a byly vyrobené ze sudu! Nizozemec Cornelius Drebbel v roce 1620 vymyslel a zkonstruoval první ponorku na světě. Jako inspirace mu posloužily myšlenky vynálezce Williama Bourneho, kterého sny o ponorce budily již o sto let dříve. Prototyp ponorky měl podobu dřevěného sudu.
Kdo řekl Alexandrovi ustup mi ze slunce a proč : Diogénes, proslulý filosof-provokatér, o kterém každé dítě ví, že bydlel v sudu, zatímco podle některých historiků vznikla tato domněnka chybným překladem řeckých textů, prý reagoval na výzvu svého obdivovatele, mocného Alexandra Makedonského, aby vyslovil jakékoliv přání, slovy „ustup mi ze slunce“.
Sókratés (469 nebo 470 v Athénách – 399 př. n. l. v Athénách), řecky Σωκράτης, někdy psáno bez diakritiky Sokrates, byl athénský filozof, učitel Platónův.
Mezi Sókratovy zábavy patřily návštěvy symposií, tedy pitek, v nichž nezůstával pozadu. Žáky Sókrata byli Platón a Xenophón, díky nimž se zachovaly záznamy o Sókratově učení a životě.
Kde vzniká filosofie
Filosofie vzniká asi před 2500 lety, ale první filosofické myšlenky se objevují již před 4500 lety v Indii, Číně, Egyptě, Mezopotámii. Evropské filosofické myšlení vzniká v Řecku na přelomu 7. a 6. století př.Filozof je člověk, který se zabývá soustavným, racionálním a kritickým zkoumáním skutečnosti, světa a člověka, případně toho, co přesahuje (metafyzika). Hledá pravdivé poznání, smysl a dobrý život prostředky reflexe, racionální argumentace a diskuse.Za kolébku piva se považuje Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Již v 7. tisíciletí před n. l. zde pěstovali obilí Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané.
První, přímo epochální zdokonalení dopravy přinesl asi 3500 let př. n. l. vynález kola (pravděpodobně je vynalezli Sumerové a Asyřané).
Kdo vychovával Alexandra Velikého : Aristotelés ze Stageiry (Ἀριστοτέλης, též Aristoteles) byl filozof vrcholného období řecké filozofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př.
Co znamená Vím že nic nevím : To je výrok, který bývá připisován Sokratovi. Znamená to, že čím více toho víme a umíme, tím více si uvědomujeme, kolik ještě naopak nevíme a neumíme.
Kdo byl žákem Sokrata
Mezi Sókratovy zábavy patřily návštěvy symposií, tedy pitek, v nichž nezůstával pozadu. Žáky Sókrata byli Platón a Xenophón, díky nimž se zachovaly záznamy o Sókratově učení a životě.
Xenofón (2. pád Xenofónta, starořecky: Ξενοφῶν) (kolem 428–354 př. n. l., nebo 444/1–354 př. n. l. jiné zdroje se mohou lišit) byl starořecký spisovatel, historik, filosof, vojevůdce, vojenský a politický teoretik a Sókratův žák.Věda, která zkoumá neempirické otázky. Klade otázky po základu, smyslu, podstatě, porozumění a osvojení světa jako celku, a místa člověka a ducha v něm. Usiluje o vidění světa v souvislostech. Základní disciplíny : Ontologie, gnozeologie, logika, etika, estetika, filosofická antropologie.
Kdo jako první použil pojem filosofie : Původ slova, předmět, definice, základní f. otázka, dělení filosofie . Poprvé použil Pýthagorás, vlastní význam dal tomuto slovu Sókratés. zobecnění poznatků jednotlivých speciálních věd.