Antwort Kdo volil římského krále? Weitere Antworten – Kdo volil císaře Svaté říše římské
Korunovaci na římského krále předcházela volba, uskutečněná říšskými kurfiřty. Od volby až po korunovaci nesla nově zvolená hlava říše titul římského krále.Císař je panovník v čele říše (císařství), král je panovník v čele království.Říše byla založena roku 962 Otou I. Velikým, který zároveň zahájil tradici korunovací říšských císařů v Římě. Do roku 1157 se označovala jako Říše římská. Přídavné jméno "svatá" bylo přidáno toho roku Fridrichem I.
Kdo byl papežem korunován jako první římský císař : Císař říše římské byl titul panovníka Svaté říše římské užívaný od středověku do roku 1806. Provázela ho korunovační jízda do Říma, kde byl panovník po vzoru Karla Velikého papežem korunován na císaře.
Kolik bylo volitelů krále Svaté říše římské
Původně volila krále všechna říšská knížata, nárok byl poprvé uplatněn roku 1198. Kolem poloviny 13. století se počet knížat volitelů (nazývaných nyní kurfiřty) ustálil na sedmi, což v roce 1356 formálně vyjádřil císař Karel IV.
Kolik bylo volitelů Svaté říše římské : Následoval akt důležité volby do čela Svaté říše římské v roce 1346. Při ní se Karel stal s pomocí papeže Klimenta VI. a svého otce Jana římským králem. Hlas mu dalo pět ze sedmi kurfiřtů volitelů.
Císař je nejvyšší panovnická hodnost. Pochází z latinského titulu caesar, odvozeného od jména Gaia Julia Caesara. Jeho obdobou je hodnost car, jež byla používána v některých slovanských zemích (Rusko, Bulharsko či Srbsko). V Evropě popisuje panovníka nejvyššího řádu.
Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu. Kompetence panovníka se pohybují od symbolických, kdy má jen reprezentativní úlohu (v konstituční monarchii), po absolutní moc (v absolutní monarchii).
Kolik bylo kurfiřtů
Původní kurfiřti
Kolem poloviny 13. století se počet knížat volitelů (nazývaných nyní kurfiřty) ustálil na sedmi, což v roce 1356 formálně vyjádřil císař Karel IV. svojí Zlatou bulou. Kurfiřti byli zároveň držiteli nejvyšších říšských úřadů.Poslední římský (resp. etruský král), Tarquinius Superbus („Zpupný“), byl z města vyhnán aristokraty pod vedením Lucia Junia Bruta, protože, jak tvrdí prameny, byl velmi nepopulárním vládcem a jeho syn měl dokonce znásilnit a donutit k sebevraždě ctnostnou římskou matrónu Lukrécii.Rezignace Benedikta XVI.
Stal se tak prvním papežem, který se vzdal úřadu od roku 1415, kdy byl Řehoř XII. donucen rezignovat, aby ukončil západní schizma, a prvním papežem, který dobrovolně odstoupil od Celestýna V. v roce 1294. Všichni ostatní papežové v moderní éře zastávali tuto funkci od zvolení až do smrti.
Romulus Augustus, známý rovněž jako Romulus Augustulus, byl poslední západořímský císař, vládnoucí od 31. října 475 do 4. září 476. Romulův předchůdce Julius Nepos jmenoval jeho otce Oresta do čela vojska.
Kdo a kdy se stal prvním voleným německým králem : To bylo v době, kdy východofranckou říši začali ohrožovat svými nájezdy kočovní Maďaři. Novým králem se stal saský vévoda Jindřich Ptáčník. Tím východofrancká říše definitivně zanikla a vzniklo německé království, kterému se začalo říkat Svatá říše Římská. Stalo se tradicí, že král této země byl volený.
Kdo vládl ve Svaté říši římské : Středověcí panovníci (962–1437)
| Jméno | Dynastie | Císař Období vlády |
|---|---|---|
| Ota I. Veliký | Saská dynastie | 962–973 |
| Ota II. | Saská dynastie | 967–983 |
| Ota III. | Saská dynastie | 996–1002 |
| Jindřich II. Svatý | Saská dynastie | 1014–1024 |
Co bylo po svate risi Rimske
Vítězné tažení Napoleona Evropou znamená konec Svaté říše římské národa německého a vyhlášení Rakouského císařství v roce 1804. Po bitvě u Slavkova v roce 1806 prohlašuje císař František II. říši za definitivně rozpuštěnou.
Wang (čínsky pchin-jinem wáng, znaky 王) byl panovnický titul v zemích východní Asie přibližně odpovídající evropskému králi. Titul je jedním z nejstarších a stál nad tradičními pěti šlechtickými tituly (kung, chou, po, c', nan). Objevil se v Číně za dynastie Šang jako titul panovnický.Schopnější vzdálení příbuzní panovníka se stávají vévody, dostávají vlastní dědičná léna a hraběcí tituly nebo se dají na armádní kariéru. Baron (nižší šlechta) Baron je podobně jako hrabě dědičný titul, pouze s menší váhou; pro barony platí totéž, co pro hrabata.
Kdo vládl v Česku : Na českém královském trůnu vládly dynastie Přemyslovců (1198–1306), Lucemburků (1310–1437), Habsburků (1437–1457), Jagellonců (1471–1526), Habsburků (1526–1780) a Habsburko-Lotrinků (1780–1918). Království oficiálně zaniklo roku 1918 vznikem Československa.