Antwort Kdo zalozil zlatou hordu? Weitere Antworten – Kdo porazil zlatou hordu
V důsledku prudké litevské expanze byly ztraceny západoruské oblasti (tatarské panství na tomto teritoriu ukončila porážka v roce 1363) a kontrolu nad ruským severovýchodem fakticky převzal veliký kníže vladimirský Dmitrij.Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“. Ke konci 20. století byl celkový počet Tatarů ve světě odhadován na více než 5 milionů.Mongolská říše vznikla roku 1206, kdy Temüdžin sjednotil rozdrobené mongolské kmeny a stal se Čingischánem („nejvyšším vládcem“). Čingischán započal mohutnou expanzi, při které byla dobyta Čína, Střední Asie, Persie, Kavkaz i východní Evropa.
Kdo zastavil Mongoly : Temperamentní Mongolové se přehnali přes polovinu světa až na Moravu. Osudový byl pro oblast Střední Evropy rok 1241. Jediné, co mohlo Mongoly zastavit a odradit od vpádu do oblastí dnešního Česka, bylo slezské vojsko pod vedením Jindřicha II. Pobožného v roce 1241.
Proč se pomlázce říká Tatar
Na Slovácku se používá pomlázka pletená z vrbového proutí. Nejčastěji z osmi proutků, ale plete se i z devíti nebo patnácti. Pomlázka se nazývá od vesnice k vesnici jinak. Nejčastěji tatar, žila, korbáč, karabáč a kocar.
Co je to Smigrust : Jeden z názvů pro zvyk velikonočního polévání je šmerkust. Ten je ve východních Čechách známý jako šmerkust, šmerkus, šmerkous, u Zlobického je zmiňován jako šmerkouz, na Moravě jako šmigrust, šmirgust, šmergust, či šmegrust, a ve Slezsku (ve shodě s polskými názvy) jako šmigust.
Chán (turkicky: khān, mongolsky: qāān, čínsky: 可汗 – Xan, Han, Ke-Han) je tradiční turkické označení pro vůdce kmene, později panovníka státního útvaru označovaného jako chanát. Titul chán je ekvivalentem krále. S tímto označením se setkáváme u kočovných etnik: Mongolů, Chazarů, Volžských Protobulharů, Avarů, Hunů, ad.
Bitva u Lehnice | |
---|---|
Výsledek | mongolské vítězství, smrt Jindřicha II. Pobožného |
Strany | |
Mongolská říše polská knížectví Slezské knížectví Malopolské knížectví Velkopolské knížectví Opolsko-ratibořské knížectví Mazovské knížectví Moravské markrabství Řád templářů bavorští dobrovolníci | |
Velitelé |
Proč se Mrskaji holky na Velikonoce
Proč se ale na Velikonoce mrská Ve světě ale Češi mají naprosto mimořádnou tradici – to, že chlapci chodí mrskat děvčata, je v Evropě docela rarita. „Věřilo se, že se z čerstvých proutků na děvčata přenáší nová síla a krása,“ říká etnograf Dalibor Hobl.Historie. Nejstarší zpráva o pomlázce pochází z Postily studentů pražských kazatele Konráda Waldhausera z roku 1369. V té je uvedeno že na Velikonoční pondělí a též na následující úterý se manželé a milenci vzájemně mrskají a plácají metlami i rukou, ale také házející do vody či polévají.Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc (tehdy ovšem to byla pascha, v originále πάσχα) může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50). Nejstaršími mimobiblickými doklady jsou pak spory 2. století o datum slavení „Velikonoc“ a spis Peri Pascha Melitona ze Sard z 2. století.
Invaze do Číny
Roku 1279 byla Čína kompletně dobyta a dynastie Sung byla nahrazena dynastií Jüan, která vládla do roku 1368, kdy Číňané povstali, mongolskou dynastii svrhli a založili dynastii Ming. Rok 1368 je udáván též jako rok zániku Mongolské říše.
Jak dopadla bitva u Lehnice : Křesťanská vojska utrpěla drtivou porážku, vratislavský, krakovský a velkopolský kníže Jindřich II. Pobožný, který vojskům velel, v bitvě zahynul stejně jako padlo fakticky celé rytířstvo.
Kdo vymyslel mrskání : Historie. Nejstarší zpráva o pomlázce pochází z Postily studentů pražských kazatele Konráda Waldhausera z roku 1369. V té je uvedeno že na Velikonoční pondělí a též na následující úterý se manželé a milenci vzájemně mrskají a plácají metlami i rukou, ale také házející do vody či polévají.
Proč kluci šlehají holky na Velikonoce
Toulají se nocí, hlučí a popíjejí po domácnostech. Šlehají nebohé dívky proutky, a dokonce je polévají i studenou vodou z potoka. Dívky však vyšlehání rády přijmou, protože vědí, že je má omladit a zkrášlit. Zkrátka jak se říkává: „Komu se o Velikonocích vyšlehá, nedostane prašiviny.
Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.Velikonoce jsou nejvýznamnější církevní svátek v roce
Velikonoce však neslaví pouze křesťané. Pro nevěřící jsou přirozeně vnímány jako svátky jara a probouzení přírody, i přesto však mohou i pro ně být obdobím uvědomění si sami sebe.
Odkud pochází Velikonoce : Jsou to tedy svátky radosti, počátku úrody a naděje, kterou by mělo následující období lidem přinést. Oslavy Velikonoc sahají daleko do minulosti. Vycházejí z židovské slavnosti zvané pesach – uchránění (odtud řecké a ruské pascha) na počest vysvobození Židů z egyptského otroctví.