Antwort Kdo zvitezil ve valce ruzi? Weitere Antworten – Kdo zvítězil ve válce růží
Války Růží | |
---|---|
Místo | Anglie, Wales, Calais |
Příčiny | spor o následnictví |
Výsledek | nástup Tudorovců na anglický trůn |
Strany |
V důsledku porážky ve stoleté válce probíhaly v Anglii v letech 1455 – 1485 boje o trůn. Jednalo se o spor dvou táborů šlechticů, šlechtici v jižní Anglii podporovali Yorky a šlechtici na severu země zase Lancastery. Této válce se říkalo také válka růží – Yorkové měli v rodovém znaku bílou růži, Lancasteři červenou.Francie posílila. Roku 1453 skončila stoletá válka porážkou Anglie. Francie zvítězila a stala se nejmocnější zemí v Evropě. Anglie ztratila svá území ve Francii kromě přístavu Calais.
Který český král padl ve stoleté válce : V tomto boji se hlavně osvědčili velšští lukostřelci. Eduard III. upevnil jejich morálku tím, že přikázal svým rytířům sesednout z koní a bojovat bok po boku s lukostřelci. V této bitvě padl též významný spojenec Francie, český král Jan Lucemburský, tehdy již slepý.
Proč jsou války
Války vznikají z různých příčin, které se nedají vždy dobře vysledovat, ale je důležité rozlišovat, jestli se jedná o války mezi státy anebo mezi skupinami lidí. Státy většinou válčí o získání moci (například válka ve Vietnamu), strategických surovin, kolonií, či z náboženských či ideologických důvodů.
Kdo zvítězil v třicetileté válce : Válka skončila uzavřením vestfálského míru v roce 1648; z tohoto míru nejvíce získaly protestantské státy a Francie.
Stoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií v letech 1337–1453. Příčinou byl spor o nadvládu ve Flandrech a jihozápadní Francii (Akvitánii). Jako záminka posloužilo odmítnutí nástupnictví anglického krále Eduarda III. na francouzský trůn.
roce stoleté války, nedaleko města Kresčak (francouzsky Crécy, latinsky Cresciacum) v severní Francii. Anglická armáda v čele s králem Eduardem III. zde drtivě porazila početně silnější vojsko francouzského krále Filipa VI.
Co bylo příčinou třicetileté války
Třicetiletá válka (1618 – 1648) byla vyvrcholení sporů mezi římskokatolickou církví a stoupenci reformace, především kalvinisty a luterány. Další příčinou války byl boj o politickou nadvládu v Evropě.Přepadení Polska
Druhá světová válka začala 1. září 1939 německým a slovenským útokem proti Polsku. Již v předchozích dnech provedli Němci několik fingovaných provokací, jako bylo přepadení vysílačky v Gliwicích příslušníky Sicherheitsdienstu(SD) v polských uniformách, které měly ospravedlnit jejich invazi.V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu.
Válka začala stavovským povstáním v Čechách, dění v Evropě ovlivňoval také boj o moc mezi nizozemskými provinciemi a Španělskem (nizozemská revoluce). Vlastní mocenské zájmy hájila také katolická Francie, která se z obavy z přílišné rozpínavosti Habsburků připojila k protestantům.
Kdo vyhral 30 valku : Válka skončila uzavřením vestfálského míru v roce 1648; z tohoto míru nejvíce získaly protestantské státy a Francie.
Kdo vyhral 7 letou valku :
Sedmiletá válka | |
---|---|
Trvání | 1756–1763 |
Místo | Evropa, Asie, Amerika, Západní Afrika |
Výsledek | Pařížský mír Hubertusburský mír |
Strany |
Kdo bojoval ve třicetileté válce
V letech 1618–1648 převážně boj mezi absolutistickým habsburským mocenským blokem (Rakousko, Španělsko) a protihabsburskou aliancí evropských států většinou pod vedením Francie. Česká válka (1618–1620).
Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 bezpodmínečnou kapitulací Německa. Po americkém svržení atomových bomb ve dnech 6. a 9. srpna 1945 na města Hirošima a Nagasaki, kapitulovalo Japonsko 2. září 1945.Vítězství Dohody. Zánik německého, ruského a rakousko-uherského císařství a Osmanské říše.
Kdo zvítězil v bitvě u Moháče : Početně silnější vojsko osmanského sultána Süleymana I. zde během necelých dvou hodin drtivě porazilo oddíly shromážděné pod korouhví dvacetiletého českého, uherského a chorvatského krále Ludvíka Jagellonského, jenž při útěku z bojiště utonul v říčce Csele.