Antwort Kdy hnojit dusíkaté vápnem? Weitere Antworten – Kdy hnojit dusíkatým vápnem

Na podzim, nebo v předjaří je dobré do půdy na záhonech i ve skleníku či pařeništi aplikovat dusíkaté vápno. Nejen že doplníme potřebné živiny (dusík a vápník), ale zároveň půdu desinfikujeme a připravíme ji tak na budoucí výsadbu.Nejlepším prostředkem je použití dusíkatého vápna. Jedná se o víceúčelové pozvolně působící granulované dusíkato-vápenaté hnojivo. Barva tohoto hnojiva je tmavě šedá až černá s výrazným zápachem po karbidu. Obsahuje přibližně 18 % dusíku a 50 % vápníku.Důležité je provést aplikaci včas před výsevem a výsadbou kulturních plodin. Dusíkaté vápno hubí klíčící plevele a mohlo by poškodit i vzcházejí rostliny. Proto je ideální použít ho před zimou ihned po sklizni, případně alternativně brzy na jaře.

Kolik dusíkatého vápna : Množství použitého Dusíkatého vápna se liší v závislosti na účelu použití. Na jaře před výsadbou se používá jako hnojivo, a to v menším množství cca 50 g na m2, nebo na podzim jako dezinfekce, kdy použijeme poněkud větší množství, tedy asi 100 g na m2.

Kdy hnojit dusíkem

Minerálním dusíkem nehnojíme nikdy na podzim, hnojení provádíme vždy před výsadbou. Po aplikaci hnojiva je vhodné jeho brzké zapravení do půdy, to z toho důvodu, aby ztráty volatilizací (proces ztrát dusíku z půdy způsobený těkáním amoniaku z vrchních vrstev půdy) byly co možná nejnižší.

Jak hnojit vápnem : Dusíkaté vápno je možné použít na všechny půdy s výjimkou těžkých a jeho množství se odvíjí od účelu použití. Na podzim se používá k dezinfekci půdy (asi 100 g/m2), na jaře k základnímu hnojení (50 g/m2). Vždy ale min. 14 dnů až tři týdny před plánovaným výsevem nebo výsadbou.

Není vhodné vápnit těsně před pěstováním brambor, rebarbory, kukuřice. Nevápníme ke kyselomilným (acidofilním) rostlinám: borůvky, brusinky aj., z okrasných azalky, rododendrony, vřesy,…

Obsahuje 55% vápníku (CaCO3) a 35% hořčíku (MgCO3). Hnojivo se aplikuje na podzim (kořenová zelenina výhradně na podzim) nebo na jaře rozhozem na plochu. Hnojivo může být přidáváno i do kompostů.

Kdy hnojit ve skleníku

KDY JE NEJLEPŠÍ HNOJIT PŮDU

Nejoptimálnější je hnojení půdy výživnými látkami na jaře a na podzim.U kyselých půd se vápno aplikuje v množství 2-2,5 kg na 10 m², u mírně kyselé půdy 1-1,4 kg, u neutrální půdy kolem 0,5-0,7 kg.Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.

Jste-li zastáncem tradičního hnojení, hnojí se dvakrát nebo třikrát ročně. Na jaře, na podzim, případně uprostřed sezóny pokud je to potřeba. Ideální doba k aplikaci hnojiva na trávník je období krátkých přeháněk, abyste nemuseli půdu zvlhčovat. Silné přeháňky nejsou vhodné, protože hnojivo naopak spláchnou.

Jaký je rozdíl mezi Hašeným a nehašeným vápnem : Ve specifickém rámci stavebních vápen jsou pod termínem vzdušné vápno označovány dva produkty: „nehašené“ vápno, skládající se převážně z oxidu vápenatého; „hašené“ vápno, skládající se převážně z hydroxidu vápenatého.

Co má nejvíc vápníku : Největšími zdroji vápníku ve stravě jsou mléko a veškeré mléčné výrobky, mák, lískové ořechy, mandle, kakao, sója, zelené natě (kopr, petrželka, pažitka). Nedostatkem kalcia jsou ohroženi pacienti s intolerancí laktózy, při níž je vhodné jíst mléčné výrobky s menším množstvím laktózy.

Kdy se nejlépe vstřebává vápník

Vápník se lépe vstřebává v kyselém prostředí, proto se doporučuje zapít tobolky pomerančovým džusem nebo citrónovou vodou. Doporučujeme brát vápník odděleně od tuku. Abychom zabezpečili správný přísun vápníku, je důležité dbát i na správný poměr vápníku a fosforu.

Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy.Pokud není moc kvalitní, je dobré vybrat zeminu do hloubky cca 40 cm, dolů navézt cca 10 cm kvalitního hnoje. Nejlepší samořejmě od koní, podobně však poslouží i od skotu či např. králíků. Na hnůj je dobré dát vrstvu shrabaného listí, případně slímy.

Jak často měnit hlínu ve skleníku : Podle toho, co a jak intenzívně ve skleníku pěstujeme, je třeba po roce, dvou či více vyměnit kompletně veškerou zeminu. V mezi období je dobré dodávat půdě dost živin, třeba kompostem nebo koňskou mrvou. To se doporučuje dělat raději už na podzim, ale jde to i na jaře.