Antwort Kdy podat ústavní stížnost? Weitere Antworten – Kdy se podává Ústavní stížnost

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který má stěžovatel ze zákona k dispozici. Nejčastěji tedy půjde o rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání.Za podání ústavní stížnosti se neplatí soudní poplatek. Ústavní soud o stížnosti rozhodne obvykle v době šesti až dvanácti měsíců od podání, a to bez ústního jednání. Případný úspěch v řízení obvykle znamená, že Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí a vrátí věc zpět k novému rozhodnutí příslušnému orgánu.Soudci Ústavního soudu jsou k zajištění své nezávislosti na moci výkonné vybaveni imunitou: soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu a zadržet jej lze jen v případě, že byl dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté.

Kdo může podat ústavní žalobu : Ústavní stížnost může podat jak fyzická, tak i právnická osoba, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci došlo k porušení jejího základního práva nebo svobody zaručované ústavním pořádkem.

Kdo může podat návrh na zrušení zákona

Oprávnění podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení mají subjekty uvedené v ustanovení § 64 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., tedy prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti a ve smyslu písm.

V jakém případě může Ústavní soud zrušit zákon : V ústavní stížnosti lze navrhnout i zrušení ustanovení právního předpisu, avšak podle ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu jen v tom případě, že jeho uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, a jen pokud stěžovatel tvrdí, že právní předpis nebo jeho ustanovení je v rozporu s ústavním …

Pro nejběžnější řízení, žalobu na plnění, je poplatek stanoven ve výši 1 000 Kč do žalované částky 20 000 Kč včetně, a 5 % nad částku převyšující 20 000 Kč. Poplatek se vybírá až do částky 40 000 000 Kč.

Ústavou je výslovně zaručena nezávislost výkonu soudcovské funkce, když nestrannost soudců nesmí nikdo ohrožovat a do jejich činnosti zasahovat. Proto také soudce nemůže být zároveň poslancem či senátorem, nesmí mít žádnou funkci ve veřejné správě a vykonávat řadu jiných činností.

Co je soudce zpravodaj

Soudce zpravodaj je procesní institut a páteř řízení před Ústavním soudem. Účel soudce zpravodaje spatřuji v zajištění klidu na přemýšlení těm šťastnějším soudcům Ústavního soudu, kteří takto nebyli určeni rozvrhem práce. To mě přivádí k prvnímu bodu a to § 40 zák.Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu. Ústava je právním výrazem existence státu a vytváří pravidla výkonu státní moci a zaručuje občanům základní lidská práva.Ústavní právo je právní odvětví veřejného práva vymezujícího stát a obsah státní moci. Ústavní právo je tvořeno souhrnem právních norem nejvyšší právní síly určujících formu státu a vlády, rozdělení a výkon státní moci a základní práva a svobody.

Pravomoc Ústavního soudu zrušit zákon

jejich jednotlivá ustanovení pro rozpor s ústavním pořádkem.

Co nesmí soudce : Ústavou je výslovně zaručena nezávislost výkonu soudcovské funkce, když nestrannost soudců nesmí nikdo ohrožovat a do jejich činnosti zasahovat. Proto také soudce nemůže být zároveň poslancem či senátorem, nesmí mít žádnou funkci ve veřejné správě a vykonávat řadu jiných činností.

Co se děje po podání žaloby : Každé soudní řízení, které je podáním žaloby automaticky zahájeno, dostane přiřazenu spisovou značku, ta se pak vyskytuje na všech dokumentech, které soud vydá v souvislosti právě s tímto řízením. Tímto zahájením soudního řízení zároveň vznikne soudci povinnost v daném řízení nějak rozhodnout.

Na jaký soud podat žalobu

Žalobu je třeba podat u soudu, který je k jejímu projednání příslušný. Věcně příslušné v I. stupni jsou zásadně krajské soudy. Místně příslušný je ten krajský soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal (zpravidla tedy ten, který rozhodl v prvním stupni správního řízení).

Ústavní soud je speciálním vrcholným soudním orgánem, jehož hlavním úkolem je ochrana ústavnosti. Přímo ústava jej pověřuje pravomocí rušit zákony i jiné právní předpisy, které shledá v rozporu s ústavním pořádkem. Sídlem Ústavního soudu je Brno. Soud tvoří patnáct soudců, z nichž jeden soudu předsedá.Soudci Ústavního soudu

Patnáct soudců Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu (poprvé se uplatnilo v roce 2000).

Jaké problémy řeší ústavní právo : Ústavní právo se zaměřuje zejména na: Základy veřejné moci a její mocenské povahy (suverenita lidu, státotvornost politických stran, struktura a forma vlády, vymezení a omezení veřejné moci, způsob vytváření reprezentativních orgánů) Ústavní orgány moci (pojmenování institucí a struktury)