Antwort Čím krmit srnce? Weitere Antworten – Čím krmit srnky v zimě

Mezi dužnatá krmiva patří ovoce a zelenina. Ze zeleniny je nejvhodnější mrkev, brambor a řepa. Z ovoce to jsou jablka, hrušky nebo meruňky, švestky či špendlíky. V předjaří můžeme zvěři přilepšit jeřabinami, které jim pomáhají s přechodem na zelenou stravu.Srnky mají nejraději seno a větvičky, kaštany nejvíce chutnají divokým prasatům. Lesní zvířata uvítají ale i jablka, hrušky, mrkev, brambory, řepu i pečivo.Kravské je třeba trošku upravit. Ideální je zase neslazené mléko kondenzované, které ředíme jako pro předchozí případ, jen vody či čaje dáme trošku víc. Podobné je to i při krmení zajíčků, kde ale Tatru neředíme vůbec, či veverek a jiných hlodavců, kde ředíme zhruba opět 1:1.

Co jí Srnec : Srnčí se živí zejména nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody. Zvláště v oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti. Srnec obecný je relativně plachý a při ohrožení se často ozývá bekáním, tedy zvukem podobným psímu štěknutí.

Co nedávat Srnkám

Spárkaté zvěři nesvědčí ani čisté pšeničné zrno, které může vyvolat různé koliky a acidózy trávícího traktu. Také myslivci musí pečlivě zvážit, jakou potravu v mrazivých dnech do krmelce nasypou. "Do krmelců lesníci a myslivci přidávají například seno, oves či řepu.

Co se může nosit do krmelce : Nosit můžeme všechny trávy a byliny, včetně letorostů keřů, zakonzervovaných sušením. Jedná se tedy o seno, senáž, sušené maliní ve svazcích a podobně. To je nejpřirozenější potrava pro volně žijící zvěř. Seno je možné předkládat jak do krmelců, tak volně na zem, odkud ho zvěř ráda bere.

„Pokud nemůžeme dorazit na místo a srnče je v ohrožení např. u rušné silnice, tak nálezců radíme, aby srnče buď přenesli v rukavicích, případně ho zabalili do trávy. Máme vyzkoušené, že to matku neodradí a podle výzkumů je prý schopná mládě přijmout až do 24 od jeho odebrání z přírody,“ vysvětluje Konvalinová.

„Stačí donést pár jablek, krmnou řepu, mrkev, klasy kukuřice nebo jeřabiny. V lese můžete posbírat bukvice, žaludy a kaštany. Do krmelce nebo na zem pod něj můžete přihodit seno a nasušenou letninu,“ říká Dominika Zavřelová. Ovoce a zeleninu je dobré nakrájet na menší kousky a umístit do krmelce nebo korýtek.

Co mají rádi srnky

Srnky mají nejraději seno a větvičky, kaštany, žaludy a bukvice nejvíce chutnají divokým prasatům. Lesní zvířata uvítají také ovoce a zeleninu. Z ovoce to jsou jablka, hrušky, meruňky, švestky či špendlíky. Ze zeleniny je nejvhodnější mrkev, brambory, řepa.„Pokud nemůžeme dorazit na místo a srnče je v ohrožení např. u rušné silnice, tak nálezců radíme, aby srnče buď přenesli v rukavicích, případně ho zabalili do trávy. Máme vyzkoušené, že to matku neodradí a podle výzkumů je prý schopná mládě přijmout až do 24 od jeho odebrání z přírody,“ vysvětluje Konvalinová.Proč, to přiblížil myslivec Karel Kolář z Bělé u Turnova, poslechněte si to. Pamatujte tedy, že citrusy ani cukrovinky do krmelců nepatří, kaštany raději pohoďte na zem, zvěř si je najde a nejraději si zvířata dají oves, pokrájená jablka a mrkev.

Krmení: Ať už víte, co je ptáče za druh či ne, existuje krmení snad pro každé ptáčátko – rozdrolené vajíčko vařené natvrdo či piškoty rozmočené ve vodě. V žádném případě však nekrmte žížalami! Jen některé druhy ptáků je umí strávit, ostatní mohou zahynout!

Kdy se rodí srnky : V květnu až červnu rodí srna obvykle jedno, někdy dvě hnědá, bíle skvrnitá mláďata (srnčata). Ta zůstávají několik prvních dnů nehybně skryta v husté vegetaci, kam je chodí matka několikrát denně krmit.

Co mohou jíst srnky : Srnky, jeleni, daňci i divočáci si tak pochutnají třeba na sušených bylinkách, trávě nebo maliní. Je to pro ně přirozená potrava a skvělý zdroj důležitých živin. Zvířata si s tím navíc poradí, i když krmení promokne. Pozor na obiloviny – vhodný je pouze oves.

Co se sraženou srnou

Srazíte-li autem zvíře, měli byste nehodu oznámit policii. Případnému pokušení sraženou zvěř odvézt však odolejte. Nahlásit uhynulé zvíře je však vhodné, i když ho najdete třeba v lese. Každý rok se na českých silnicích odehraje více než deset tisíc případů střetů vozidel se zvěří.

Prakticky nejvhodnější dobou pro předběžné a "jisté" obeznání srnce je tudíž měsíc květen. Srnčí zvěř je klidná, po zimě se ještě intenzivně paství a nedochází již k výrazným změnám potravní nabídky.Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.

Co dělat když najdu srnce : „Pokud nemůžeme dorazit na místo a srnče je v ohrožení např. u rušné silnice, tak nálezců radíme, aby srnče buď přenesli v rukavicích, případně ho zabalili do trávy. Máme vyzkoušené, že to matku neodradí a podle výzkumů je prý schopná mládě přijmout až do 24 od jeho odebrání z přírody,“ vysvětluje Konvalinová.