Antwort Čím poškozuje stromy lýkožrout smrkový? Weitere Antworten – Čím škodí na lesních stromech lýkožrout smrkový
Požer lýkožrouta
Larvy se živí lýkem, kterým zdravý strom rozvádí vodu a živiny. Strom začne usychat a uhyne. Zdravý smrk má možnost obrany: když se lýkožrout zavrtává do kůry, narušuje pryskyřičné kanálky, zalije ho míza a zadusí ho. Zdravý strom takto dokáže odolat náletu množství lýkožroutů.Většinou se v současné době pod pojmem kůrovec myslí převážně druh lýkožrout smrkový, který napadá přednostně smrk, ale pokud je přemnožen a smrk v okolí není v dosahu, je schopen napadnout a zahubit i borovici lesní, vejmutovku, kleč, modřín, nalezen byl i na douglasce.Nejúčinnější přímou obranou je důsledné vyhledávání a včasná asanace veškerého napadeného materiálu. Základem je nejen najít napadené stromy, ale zbavit se i odříznutých silných větví a vršků, na kterých se může lýkožrout modřínový namnožit.
Co ničí stromy : Abiotičtí škodliví činitelé (abiotický vliv)
- vítr – nejvýznamnější, poškozuje především dospělé smrky, kterým způsobuje zlomy i vývraty.
- sníh – poškozuje starší i mladší porosty, nejčastěji na jaře (těžký sníh)
- námraza, ledovka – především v mladých porostech, ve starších způsobuje ulamování vršků
Co ničí smrky
Žloutnou po tisících. Invaze mšice smrkové má za následek plošné usychání smrku pichlavého, lidově stříbrného.
Které stromy napadá kůrovec : Přednostně napadá čerstvě odumřelé stromy (polomové dříví, dříví z těžeb), stromy silně stresované suchem nebo z jiných příčin odumírající stromy. Při přemnožení, kdy nenalézá dostatek vhodného materiálu pro další množení, pak napadá i stromy zdravé.
Jak se zbavit kůrovce
- Vemte kůrovcům potravu.
- Identifikujte napadené stromy.
- Vytěžte nejdříve napadené dřevo.
- Kombinujte mechanickou a chemickou asanaci.
- Odstraňujte kůrovce i na skládce.
- Odkliďte napadené dříví z lesa.
- Odchytávejte kůrovce na počátku rojení
- Chraňte živé stromy.
Živí se totiž lýkem a dřevem stromu. Napadený strom se proti kůrovci brání produkováním látek, jako je pryskyřice (smůla), terpenoidy a fenolické sloučeniny.
Co skodi smrků
Škůdci napadli smrky pichlavé, onemocnění stromů se projevuje opadáváním jehličí a usycháním. S největší pravděpodobností se jedná o parazitickou houbu nebo mšici smrkovou, přibližně dvoumilimetrového živočicha. Jeho přemnožení podle odborníků pomohly dvě poslední zimy, které byly velmi mírné.škody mohou napáchat i rozmary počasí jako je velké sucho, vítr nebo těžký sníh. a v neposlední řadě i člověk, pokud poškodí stromy koly auta či čtyřkolky. lesy pak mohou zajišťovat nejen pravidelné a soustavné zásobování dřevem, ale zároveň podmiňují ostatní užitečné služby lesa.Poškození je způsobené mšicí smrkovou, u které došlo patrně vlivem teplé zimy k masivnímu přemnožení. Mšice sají mízu a tím poškozují strom. Jak se projevuje Napadení začíná od spodních pater směrem ke špičce stromu a od vnitřku stromu k vnějším částem větví.
Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé (na rozdíl od šištic jedle bělokoré). Šišky jsou podlouhlé, nerozpadavé, s tuhými šupinami, dozrávají na podzim v prvním roce a po vysemenění opadávají v celku.
Co žere lýkožrouta : V Evropě je známo více jak 70 entomofágních druhů (predátoři i parazitoidi) [1]. Mezi predátory lýkožrouta patří například datlovití ptáci, brouci, mouchy či roztoči. Životy kůrovců mohou ohrožovat také paraziti, jako třeba vosičky či hlístice, a různé patogeny.
Jak poznat smrk napadený kůrovcem : Ohrožen je zejména smrk ztepilý. Jak poznat, že strom je kůrovcem napaden – výrony pryskyřice a závrtové otvory, rezavé drtinky za šupinkami kůry na patě kmene, po sloupnutí kůry je možné nalézt typické požerky, – barevné změny jehličí, které postupně rezne a začíná opadávat, rovněž opadává kůra – pozdní příznaky.
Jak poznat jedli od smrku
Abies pectinata) – jedle se od smrku liší tím, že roste a tloustne rychleji a dospívá věku až 300 let. Jedlové dřevo se od smrkového hůře rozpoznatelné. Charakteristickým znakem je jeho světlý šedožlutý odstín. Jedlové dřevo není tvořeno tmavým jádrem, ale pouze bělovým dřevem.
Mšice smrková může na jehlicích za jeden rok vytvořit až deset generací. Parazit je vždy vázaný na jednoho hostitele, nehrozí tak, že by napadal i okolní jehličnany. Méně zasažené stromy lze ošetřit například postřikem proti savému hmyzu. Ten by měl zabránit vzniku dalších generací mšic.Průzkum se zaměřil také na to, co lesům nejvíce škodí. Podle veřejnosti je to na prvním místě znečištění (77 procent), na druhém holoseče (70 procent). Podle autorů výzkum ukázal, že skupiny, které poukazují na naléhavost enviromentálních problémů, jsou úspěšné.
Co napadá smrk : Stromy napadl přemnožený škůdce, a to mšice smrková (Elatobium abietinum). Nepoškozené (nebo jen lehce napadené stromy) lze ošetřit postřikem. Odborníci se přiklánějí k tomu, že se tím úhyn stromu pouze oddálí. Postřikem lze hlavně ochránit smrky, které ještě napadené nejsou.