Antwort Čím se krmí žížaly? Weitere Antworten – Co mají rádi žížaly
Naše žížaly mají například rády odkrojky rajčat, ohryzky od jablek, kávový logr nebo listy salátu. Malé kousky a slupky od další zeleniny mizí ve vermikompostéru také rychle. Žížaly si poradí i s celým čajovým sáčkem, zmuchlaným ubrouskem nebo rozmačkanou skořápkou od vajíčka.Prvních pár týdnů přidávejte spíš jen zeleninové zbytky, ovoce vynechte. Pro začátek stačí hrst bioodpadu. Nezapomeňte, že nějakou dobu trvá, než se žížaly rozmnoží. Nakonec vše opět přikryjte podestýlkou, případně již hotovým (vermi)kompostem, který pomůže rychlejšímu namnožení mikroorganismů.„Natrhejte bílé papírové sáčky na malé kousky a přidejte je do kompostu, žížaly se k vám budou stěhovat po hejnech. “ tvrdí MUDr. Zbyněk Mlčoch. „Chcete-li na kompost nalákat žížaly, přidejte do něho větší množství kávové sedliny.
Proč nejsou v kompostu žížaly : Invaze se bát nemusíme, kalifornské žížaly jsou citlivé na prostředí, v kompostu mají jak teplo, tak potravu, a proto je to do světa netáhne.
Jak doma chovat žížaly
Pro chov žížal je vhodné, aby se teplota pohybovala mezi 15 – 25°C. Vlhkost substrátu by měla být okolo 80 % a ideálně pH neutrální. Žížalám mírně kyselé prostředí nevadí, takže nemají problém pohybovat se v nakyslém prostředí organických zbytků (bioodpadu).
Jak dlouho se dožívají žížaly : Dospělá žížala dosahuje délky až 13 cm, průměr těla má 4-8 mm, váží od 0,5 – 1 g a dožívá se dva až čtyři roky.
4/ Žížaly pravidelně krmte
Zpočátku krmte jen jednou až dvakrát týdně a potravu žížalám važte. Původně kilogramová násada žížal by měla (po třech měsících) v rozjetém vermikompostéru zkonzumovat zhruba 0,5 kg bioodpadu denně. Postupně (podle vzrůstajícího počtu žížal) tedy můžete množství podávané potravy zvyšovat.
Voda je základní podmínkou pro veškerý život na Zemi. Žížaly nepotřebují pít v pravém slova smyslu, ale potřebují stálou vlhkost.
Jak oddělit žížaly od kompostu
Oddělení žížal
Žížaly lze oddělit účinně pomocí světla. Kompost se vysype na hromadu a stranou se oddělí tenká vrstva, která zůstane prosvětlená. Žížaly z této vrstvy se vrátí zpět do temné hroudy kompostu.Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové.Pro chov žížal je vhodné, aby se teplota pohybovala mezi 15 – 25°C. Vlhkost substrátu by měla být okolo 80 % a ideálně pH neutrální. Žížalám mírně kyselé prostředí nevadí, takže nemají problém pohybovat se v nakyslém prostředí organických zbytků (bioodpadu).
Ano žížala má krev. Je zbarvená červeně. Má jí jen maličko, nepoteče moc.
Jak dlouho zraje kompost v Komposteru : Čerstvý kompost získáte za 2 až 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 až 12 měsíců.
Kde má být umístěn kompostér : Kam umístit nádobu
- Kontakt s půdou: Pro biomasu je zcela nevyhnutelné, aby se dotýkala půdy.
- Vyvýšené místo v polostínu: Zabrání stoupání vody z mokré půdy do biomasy.
- Pozor na slunce, vítr a déšť: Rozkládající se směs organického odpadu by měla být chráněna před přímým slunečním světlem, větrem i deštěm.
Jak dlouho žije žížala
Dospělá žížala dosahuje délky až 13 cm, průměr těla má 4-8 mm, váží od 0,5 – 1 g a dožívá se dva až čtyři roky. Jak vypadá životní cyklus žížaly
Nejvzácnější na Zemi je tzv. Zlatá krev, kterou disponuje jen 43 lidí na celém světě. Jsme doslova plní červených krvinek, které přenášejí kyslík v našem těle. Ty jsou navíc obaleny antigeny, které umožňují zachycení bílých krvinek a bílé krvinky poté fungují jako takový štít před infekcemi.Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové.
Co se nesmí dávat do kompostu : Co do kompostu určitě NEPATŘÍ
chemické a chemií znečištěné produkty – barvy, noviny, časopisy, motorové oleje, laky, spreje. chemicky ošetřené biologické materiály – rostliny po ošetření bofixem, roundupem a ostatními přípravky. popel, cigaretové nedopalky. rostliny nebo jejich části, napadené chorobami.