Antwort Na co je kalafuna při pájení? Weitere Antworten – Jak se používá kalafuna při pájení
Kalafuna se přepaluje při vysokých teplotách, proto je vhodné pájet přiměřenou teplotou. Kalafuna je taktéž velice užitečná k přenosu tepla z hrotu pájky do cínu. Pokud se vám nedaří prohřát například kapku cínu na desce, zkuste si dát na hrot pájky kapku kalafuny (nebo cínu).Má schopnost rozrušit tenké vrstvy oxidů při teplotách okolo 200°C za 1–2 s. Tato forma kalafuny představuje neaktivovanou formu (halogenidy, chloridy…) a nemůže tedy způsobit oxidaci letovaných spojů při jejím neopláchnutí.Dobré je mít ještě jemný ocelový kartáč na očištění očka a místo obyčejné kalafuny lze použít nějaké speciální tavidlo. To je nezbytné při pájení třeba na hliník, nebo poniklovaný povrch. Zbytek tavidla je dobré po dokončení pájení umýt např. lihem, nebo speciálním čističem na DPS.
Jak správně pájet : Pájení spoje: Na spoj aplikujte současně pájedlo a pájku. Nechejte pájku roztéct po celém spoji, aby mohlo působit tavidlo. Do spoje naneste přiměřené (dostatečné) množství pájky, avšak ne mnoho; pájka nesmí přetéct kolem. Pájení nesmí trvat déle, než několik vteřin, jinak pájka zoxiduje a vytvoří studený spoj.
Na jakou teplotu pájet
350 °C je teplota pro rychlé pájení s malou telenou zátěží pro pájené součástky. Praktici se pohybují v rozmezí 320 °C až 370 °C.
Jak rozpustit Kalafunu : Já kalafunu také, jako v předchozím příspěvku rozpouštím v acetonu (nitroředidle) . Rychleji se rouzpouští a po nanesení rychleji zasychá než v lihu.
Kalafuna se nanáší na smyčec v množství a intervalech podle potřeby, stavu žíní a stáří a typu kalafuny, cca po hodině hraní, resp. před každým hraním. Po určitém čase se vláčné složky původně vazké kalafuny odpaří (silice vytěká) a kalafuna ztrácí základní vlastnost, totiž že přestává lepit a práší.
Při pájení se kovové součástky nejdříve páječkou zahřejí a přidáním roztavené pájky se spojí. Pájka vytvoří po vychladnutí pevné mechanické a elektrické spojení. Kovové součástky nejsou na rozdíl od svařování nataveny. Přesto vzniká na povrchu kovové součástky ve styku s pájkou tenká legovaná vrstva.
Jaké materiály lze pájet
Jaké materiály můžu pájet Pájet můžeme téměř všechny kovy vyjma zinkových slitin (zinek lze pájet jen měkkými pájkami). Můžeme také navzájem spojovat různé druhy kovů. Spojení různých kovů pomocí stříbrné pájky.Jemná drť kalafuny se rozpustí v terpentýnovém oleji.Pájet můžeme téměř všechny kovy vyjma zinkových slitin (zinek lze pájet jen měkkými pájkami). Můžeme také navzájem spojovat různé druhy kovů. Spojení různých kovů pomocí stříbrné pájky.
Pájku držte šikmo k plošnému spoji a pokud máte špičatý hrot, používejte spíše stranu špičky hrotu a nikoli špičku, která má velice malou plochu. Poté se koncem trubičkové pájky s obsahem tavidla dotkněte pájeného místa, ale zatím nikoli hrotu pájky.
Jak se vyrábí kalafuna : Pryskyřice k výrobě kalafun se (stejně jako tehdy) získává z kmene borovice, jedle a smrku. Z této suroviny balzamového typu se destilací oddělí terpentýnový olej. Zbývající složky – pryskyřice, kyseliny a voda – se dále zahřívají v otevřené nádobě, dokud se voda zcela nevypaří.
V čem rozpustit kalafunu : Já kalafunu také, jako v předchozím příspěvku rozpouštím v acetonu (nitroředidle) . Rychleji se rouzpouští a po nanesení rychleji zasychá než v lihu. Je třeba mít dobrý uzávěr na nádobce , jinak se musí časteji doplňovat aceton. Pro rychlejší rozpuštění lze kalafunu nadrtit.
Co obsahuje kalafunu
Kalafuna je oranžově transparentní pevná látka a je křehký při běžné teplotě. Hlavními složkami jsou abietová a pimarová kyselina a jejich isomery s obsahem minimálně 95%. Zbytek tvoří mastné kyseliny a jiné organické sloučeniny. Rozsah tání pryskyřice je mezi 80 až 100°C.
Pájky podle teploty
Pájky se podle pracovních teplot, podle teploty tuhnutí, rozlišují na měkké a tvrdé pájky: Rozhraní je zhruba kolem 450 °C. tvrdé – tavitelné při teplotách nad 450 °C, obvykle slitiny mědi, zinku, stříbra a cínu (mosazi), nebo slitiny hliníku.Pájka v tradičním pojetí je slitina cínu a olova. Existují různé druhy pájky podle toho, k jakým účelům se používají. Kromě využití v elektronickém průmyslu je známé její používání při klempířských pracích. Pájka pro elektroniku nejčastěji obsahuje 60 % cínu a 40 % olova, což se obecně označuje „pájka 60/40“.
Co se používá na pájení : Pájení (nebo také letování) je postup, jak vodivě spojit měď nebo mosaz (při použití speciálních materiálů lze pájet i hliník, nerezovou ocel a další materiály). K pájení potřebujete pájku (tj. slitinu kovů, která má nižší bod tání než pájený kov). Většinou se používá slitina cínu a olova.