Antwort Na jaké skupiny se dělí kroužkovci? Weitere Antworten – Kdo patří mezi Kroužkovce

Jejich nejznámější zástupci tradičně tvoří tři velké skupiny (třídy): mnohoštětinatci (Polychaeta), máloštětinatci (Oligochaeta) a pijavice (Hirudinea), přičemž máloštětinatci a pijavice často tvoří společnou skupinu opaskovci (Clitellata).Suchozemští kroužkovci dýchají celým povrchem těla, vodní pak žábrami. (larva trochofora). Někteří zástupci se mohou rozmnožovat i nepohlavně odškrcováním článků. Mnohoštětinatci jsou dravci, býložravci nebo se živí těly mrtvých organismů.Většina mnohoštětinatců jsou gonochoristé; nemají trvalé pohlavní orgány. Larva trochofora se pohybuje volně ve vodě pomocí dvou věnců brv a postupně se prodlužuje odškrcováním segmentů. Někteří se rozmnožují pomocí epitokie, což je oddělení článků zadní části těla s pohlavními orgány v době rozmnožování.

Který z kroužkovců cizopasí na rybách : Pijavky se živí rozmanitými způsoby. Část druhů jsou vnější paraziti sající krev různých obratlovců nebo krvomízu bezobratlých. Cizopasí na žralocích, rejnocích, rybách, obojživelnících, plazech, savcích i vodních ptácích.

Kdo patří do Triblastica

Živočichové s touto tělní dutinou se označují pojmem Pseudocoelia, patří sem kmeny hlísti (Nemalthelminthes), vířníci (Rotatoria), břichobrvky (Gastrotricha), strunovci (Nematomorpha), rypečky (Kinorhyncha), hlavatci (Priapulida) a vrtejši (Acantocephala).

Kolik je druhů žížal : Mezi žížaly patří 23 čeledí, jež obsahují více než 5000 známých druhů a další tisíce dosud nepopsaných.

Převážně vodní členovci, na povrchu výjimečně (např. stínka). Dýchání žábrami, suchozemští dýchají celým povrchem těla.

Vyskytuje se především ve stojatých a nížinných tekoucích vodách, kde je dostatek kyslíku a jsou přítomny ryby, napadá hlavně kaprovité. PIJAVKOVITÍ (Hirudinidae): Velké druhy (90-150 mm) se třemi chitinózními čelistmi v dutině ústní. V ČR 2 druhy. 4 PIJAVKA LÉKAŘSKÁ Hirudo medicinalis (a – kokon, b – ústní přísavka).

Co je to Fissiparie

fissiparie je specifické nepohlavní rozmnožování, při němž se oddělují části těla a ty posléze dorůstají v dospělého jedince.Vyskytuje se především ve stojatých a nížinných tekoucích vodách, kde je dostatek kyslíku a jsou přítomny ryby, napadá hlavně kaprovité. PIJAVKOVITÍ (Hirudinidae): Velké druhy (90-150 mm) se třemi chitinózními čelistmi v dutině ústní. V ČR 2 druhy. 4 PIJAVKA LÉKAŘSKÁ Hirudo medicinalis (a – kokon, b – ústní přísavka).[Řečtina], přední část hlavy před ústními orgány, vyskytuje se u některých červů a měkkýšů.

Kožně svalový vak slouží k pohybu a je tvořen hladkou svalovinou uspořádanou ve čtyřech vrstvách: podélně, okružně, příčně a kose. Pohybu napomáhají také párové štětinky v pokožce.

Co je Triblastica : Diblastica – živočichové, jejichž vývoj zůstává na úrovni dvou zárodečných listů – ektodermu a entodermu. Triblastica – živočichové, u nichž se postupně vytváří i třetí zárodečný list – mezoderm (blast.) vznik coelomových váčků. Jejich další diferenciací vznikají somit nahoře a splanchnotom dole.

Co je to Diblastica : Láčkovci (Radiata) či dvojlistí (Diblastica/Diploblastica) je parafyletické seskupení bazálních živočichů, do něhož se řadí žahavci (včetně dříve oddělovaných rybomorek a kaviárovek) a žebernatky a případně houbovci, vločkovci a sporné salinely, prokáže-li se jejich existence a nebudou-li zařazeny mezi Bilateria.

Jak se anglicky řekne žížala

žížaly {ženský rod množné číslo}

earthworms {mn.

Dospělá žížala dosahuje délky až 13 cm, průměr těla má 4-8 mm, váží od 0,5 – 1 g a dožívá se dva až čtyři roky.Systém. Recentní členovci se tradičně člení na 4 velké skupiny, zpravidla označované jako podkmeny – klepítkatce, stonožkovce, korýše a šestinohé.

Kolik párů končetin mají klepítkatci : Klepítkatci mají čtyři páry noh, jež se člení v základní články: kyčel (coxa), příkyčlí (trochanter), stehno (femur), koleno (patella), holeň (tibia) a články chodidla rozlišené někdy na nárt (metatarsus) a chodidlo (tarsus) zakončené dvěma nebo třemi drápky.